KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Selské kořeny nezklamaly

22/01/08

Zdroj: AK ČR

Jedním z vyznamenaných titulem manažera TOP 100 v roce 2007 byl také soukromý zemědělec Miroslav Drs z jižních Čech. Vlastní rodinnou farmu v Debrníku u Soběslavi. Rozhodující předmět činnosti je zemědělská prvovýroba, a to jak rostlinná, tak živočišná produkce.

Soukromý zemědělec Miroslav Drs hospodaří od roku 1991, kdy převzal dvanáctihektarové hospodářství po svém otci, který se živil zemědělstvím od roku 1968 a začal budovat rodinnou farmu. Po ukončení stavby v únoru 1992 naskladnil holštýnský skot a uzavřel nájemní smlouvy s vlastníky půdy. V současné době obdělává zhruba 470 ha a vlastní 240 kusů skotu. Zaměstnává tři zaměstnance na hlavní pracovní poměr.

V roce 2005 úspěšně obhájil projekt na pořízení nových strojů podporovaný z operačního programu, největší investicí byla sklízecí mlátička Claas Lexion 550. Od jara roku 2006 se intenzivně zabývá stavbou bioplynové stanice, kterou hodlá zanedlouho spustit. Cílový výkon elektrické energie dodávaný do sítě je 500 kW.

Co o sobě řekl Miroslav Drs

„Narodil jsem se 28. srpna 1965. Celé mládí jsem vyrůstal v krásných jižních Čechách, okresu Tábor, v malebné vesnici zdobené blatskou architekturou, v Debrníku. Moji rodiče pocházejí ze zemědělských rodin, čímž se celý život živili. Nejdříve pracovali v místním družstvu, nebylo pro tedy snadné uživit čtyři děti, když jednotková mzda byla 3,50 Kč. Nebýt záhumenků, tak se nedalo přežít. V roce 1968 chtěl otec pracovat v průmyslu, aby nás uživil. Místní družstvo mu to neumožnilo s argumenty, že má pole v družstvu. Jedině tehdy, když si vezme pole. Učinil jsem tak. Začátky soukromého hospodaření nebyly lehké. Bez strojů, všechna práce ručně, povinné dodávky a především tehdejší režim tomu nepřál (ti starší to pamatují). Naše mládí bylo převážně spojeno s prací, což nám nevadilo, naopak za to se patří rodičům poděkovat. Po roce 1989 otec převedl dvanáctihektarové hospodářství na mě,“ vyprávěl M. Drs.

Uzavřený obrat stáda

„Na konci roku 1991 se začalo s výstavbou farmy pro dojnice pro volné ustájení s dojírnou Alfa Laval. Jelikož se mě netýkaly restituce, což jsem považoval za výhodné, nakoupil jsem jalovice a následným převodným křížením došlo k dnešnímu stavu, což je stádo holštýnského plemene s uzavřeným obratem stáda o průměrné užitkovosti 8000 litrů. V roce 1998 jsem koupil druhou farmu a po opravě se v ní vykrmuje skot. V zimních měsících je tam masné stádo plemene charolais kanadského původu. Celkový stav skotu je 250 kusů. V současné době obhospodařuji 460 ha zemědělské půdy, na které pěstuji krmivo pro stádo, a potravinářské obilí,“ hovoří soukromý zemědělec, který se za své výsledky hospodaření nemusí stydět.

Bioplynová stanice v provozu

Během rozhovoru si M. Drs posteskl, že mnoho let se zemědělcům vtloukalo do hlavy, že je třeba dělat zemědělství extenzivně, protože je všeho dost, a že vše vyřeší trh. Představitelé porevolučních vlád svá tvrzení opírali o nízké ceny zemědělských komodit a brali to jako samozřejmost. „Můj názor je opačný, což potvrzuje loňský nárůst cen.

Na základě reality jsem se rozhodl v roce 2006 pro výstavbu bioplynové stanice v katastru Nedvědice u Soběslavi, což je sousední katastrální území od sídla firmy. Rozhodnutí realizovat bioplynovou stanici na suchou fermentaci bylo výsledkem mnoha pozitivních skutečností, které jsem si ověřoval ve vlastních pokusech. Jde o anaerobní digesci, kde se pracuje s vyšším obsahem sušiny (30 %), což není standardní.

Tato bioplynová stanice byla dostavena závěrem minulého roku a je povolen zkušební provoz. Vstupní surovina je silážní kukuřice, travní senáž, slunečnicová siláž a hnůj z farem. Konečným produktem je elektrická energie 500 kW/h. Tepelná energie pro následné využití je 450 kW/h a velmi kvalitní organické hnojivo,“ končí představení činnosti své farmy a dalšího podnikatelského záměru Miroslav Drs.