KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Zemědělci: Důvod pro demonstraci u chovatelů prasat trvá

20/11/07

Zdroj: MZe

Jednání  s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem se dne 13.11. zúčastnilo pět zástupců členských organizací agrární komory ČR. Tématem byla neutěšená situace u chovatelů prasat, kteří dlouhodobě na produkci prodělávají.Schůzka se konala od 11 hodin v budově ministerstva zemědělství v Praze Těšnov 17 a snahou zemědělců bylo přesvědčit ministra o potřebě pomoci chovatelům dostat obor z krize.

S ministrem se zemědělci jednal i náměstek Stanislav Kozák a ředitel Pavel Sekáč plus další 3 odborníci. Za zemědělce jednal viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný, ředitel firmy AGROPORK Zdeněk Stávek,zástupce národního odbytového družstva Centroodbyt Bohumír Rada, předseda Svazu chovatelů prasat Čech a Moravy Jaroslav Hajda a člen představenstva společnosti Kopretina, sdružující největší velkochovy prasat, Josef Luka..

Kadavery v Maďarsku a na Slovensku zemědělci neplatí

Jak zemědělci uvedli,obor chovu prasat je v kalamitní situaci a přirovnali to k živelní pohromě jako jsou povodně nebo dlouhotrvající sucho, kdy je potřeba pomoci.“Osobně mne mrzí zprávy v médiích typu, kdyby nebylo supermarketů, tak by sedláci vyšroubovali ceny tak vysoko, že by to nebylo prodejné. Ptám se, z jakého důvodu to je, kdo tyto informace novinářům dává. Přitom podklady  pro pravdivé informace ze SZIF jsou,“ uvedl Rada v úvodu jednání. „U prasat, jak uvádí ve své statistice SZIF jsou nákupní ceny ve srovnání s loňsku skutečností na 91% . Znamená to, že je prodáváme o 9% levněji než vloni,  přitom v obchodě je cena o 5% u výsekového masa vyšší. My jsme levnější,ale obchod zdražuje,“ dodal Rada. „Máme založenou společnost i na Slovensku, takže můžeme srovnávat. Tam neplatíme za kadavery ani korunu. Existuje tam stoprocentní dotace. Tady si v porovnání se slovenskou skutečností připadáme jako žebráci. Vloni jsme ještě dostávali příplatek 5 korun na kilogram kadaverů, letos je to jen koruna a asanační podniky po nás chtějí až 7.50 Kč za kilogram. V Rakousku je nulová platba za kadavery, v Maďarsku také nulová.,“ řekl Rada. “Dělám v zemědělství 25 let, z tisíce kusů prasnic jsme rozšířili chov na pět a půl tisíce se špičkovou užitkovostí, kterou nám závidí kolegové z okolních států. Chtěli bychom ale srovnatelné podmínky,“ dodal Rada.

Ztráta chovů prasat je letos na dvou miliardách korun

Podle představitele  Svazu chovatelů prasat Jana Hajdy ztráta v chovu prasat dosáhne letos 2 miliardy korun. Tím se podniky dostávají do neřešitelných problémů. „Přitom jde o špičkové chovy s 25 selaty na prasnici, denními přírůstky i 80 dekagramů ve výkrmu a přesto jsou ve ztrátě.Uvědomujeme si, že problém vznikl  tím, se v Německu a Španělsku se během dvou let zvýšila výroba prasat o 15% a to se promítlo celkově do evropského trhu,“ uvedl Hajda. Tím postupně dochází k takovému tlaku na naše chovatele, že se jejich počet snižuje a postupně dochází ke ztrátě soběstačnosti v produkci vepřového masa. V roce 2002 se ještě spotřeba vepřového masa v ČR kryla ze 100%, vloni to již bylo 78%, letos  klesne pod 75% a v příštím roce podle odhadu zemědělců  to nemusí být ani 70%.“ S tím jde ruku v ruce cena. Pokud se dostaneme do závislosti na dovozech, nastupuje jiná relace cen. Bude to mít dopad na ceny v obchodech, toho se bojíme,“ uvedl Hajda.Vliv na růst nákladů má podle zemědělců nejen cena krmiva, která je odrazem růstu cen obilí na světovém trhu,ale i růst cen energie, vody atd.

Požadavky chovatelů

Za seskupení Kopretina, což  je sdružení největších producentů vepřového masa vystoupil Josef Luka. „Pro názornost uvedu  výrobu firmy , v které pracuji, což je Proma Mladá Boleslav, kde ročně vyprodukujeme 4 tisíce tun vepřového masa. Máme uzavřený obrat stáda. Letos ve srovnání s loňským rokem máme výpadek v tržbách na úrovni 16 milionů korun a jelikož jsou letos dražší krmné směsi, od září jsme za ně zaplatili o 4,5 milionu korun víc, bude u  nás letos propad  hospodářského výsledku větší než 20 milionů korun.,“ uvedl. Z těchto a dalších důvodů, které mají vliv na krizi v chovech prasat přednesl  na jednání s ministrem Gandalovičem viceprezident AKČR Pavel Novotný požadavky chovatelů .

„Požadujeme  přímou podporu  formou příplatku  na kilogram dodaných jatečných prasat s rozdělením na tyto položky:

  1. Příplatek  na čistotu prasat před dodávkou,obdoba Francie. Předpokládaná částka je  400 milionů korun.
  2. Podpora preventivních  provozních zdravotních opatření v chovech-vakcinace, dezinfekce.Předpokládaná částka 200 milionů korun.
  3. Příplatek  na dopravu. Předpokládaná  částka 400 milionů korun.
    Mimo tyto přímé podpory požadujeme:
    1. Zachovat  podporu pojištění zvířat
    2. Zachovat úhradu kadaverů na úrovni roku 2006, to je 5 Kč/kg.“

 

Dílčí podpory v milionových hodnotách

Ministr zemědělce přivítal na půdě ministerstva zemědělství a uvedl, že na demonstraci mají právo,ale zároveň popřel, že by se zemědělci v minulosti nejednal.Následně  vypočítával dílčí podpory, jako je například národní dotační program na genetický potenciál, na což je vyčleněno několik desítek milionů korun. V nákazovém fondu je počítáno s navýšením podpory z koruny na 2,50 Kč na kilogram živé váhy.Za třetí se ministr Gandalovič zmínil o penězích z Programu  na rozvoj venkova, z něhož lze  čerpat finanční prostředky na  celkové zlepšení efektivnosti chovu. Jsou to peníze na podporu modernizace provozů, na nákup nových technologií.“Je to otázka zdraví chovů, podpora konkurenceschopnosti,“ uvedl Gandalovič. „Chceme udělat taková opatření aby byly upřednostněny chovy prasat,“ dodal. Upozornil sice na to, že se stejným požadavkem by mohli přijít i jiní chovatelé, jako jsou příkladně drůbežáři, nebo chovatelé skotu,ale nyní cítí, že největší aktuálnost podpory je právě u chovatelů prasat. Ministr také připomenul, že jistou část peněz mohou nyní chovatelé ušetřit  na léčivech, jejich  přímým nákupem od distributorů. Zákon o léčivech to dovoluje a je to legitimní.Ministerstvo tuto možnost podpořilo, protože veterináři  i nadále budou velmi přísně chovy sledovat a veřejnost se nemusí obávat toho, že by se do potravin dostávala například antibiotika nebo se jinak  léčiva dostávala do potravního řetězce. Ministr vyjádřil určité překvapení nad tím, že čeští chovatelé nevyužili možnosti s podporou EU  skladovat maso. Je to mechanismus , jehož prostřednictvím by se z trhu stáhlo určité procento vepřového masa a tím by se cena mohla zlepšit. Evropská unie dotuje soukromé skladování, podle Petra Gandaloviče je o to u nás marginální zájem.

 

Vlastníci zemědělských firem by měli podle ministra podpořit z výnosů rostlinné produkce živočišnou

Současná dotační politika není použitelná u těch firem , které nemají půdu( dotace jsou na ní vázány) . „Z 25 až 30 chovů je ale většina těch, kde jsou majoritními akcionáři zemědělci.Ti berou dotace na plochu , trží za svoji vypěstovanou komoditu. Jako vlastníci nejsou ale ochotni se na této přechodné situaci v propadu výdělků u chovu prasat podílet,“ uvedl Gandalovič. Nedovede si podle svých slov představit, že by lidé z jiného typu podnikání přišli a chtěli po státu jen tak větší podporu, protože zrovna mají problémy.Na argumenty zemědělců, že třeba v Maďarsku nebo na Slovensku stát chovatelům prasat již pomáhá ministr uvedl, že  s maďarskými kolegy se teprve spojí, ale od slovenských ví, že vše z hlediska podpor chovu prasata, jak zemědělci uvádějí, je zatím jen ve formě návrhu a podléhá to notifikaci Bruselem a o žádné přímé dotace zatím Slováci Brusel nepožádali.“Situaci na Slovensku i v dalších zemích budu bedlivě sledovat,“ uvedl Gandalovič.“Pokud budou některé země EU takovéto dotace prosazovat nebo poskytovat, Česká republika to bude považovat za narušování vnitřního trhu a za poskytování nepovolené veřejné podpory.To samozřejmě budeme muset diskutovat v rámci EU,“ řekl Gandalovič.  Z tohoto nepovoleného poskytování podpor vyjmul určité dílčí sociální podpory farmářů, v té, které zemi.To se podle jeho slov týká zejména menších zemědělců v Polsku.“Na ty požadavky , jak je předkládáte ministerstvu ( ve výši 1 mld.Kč na podporu chovu prasat) reagovat nebudu,ale skutečně se budu snažit, aby vaši konkurenti z jiných zemí EU nedostávali nějakou další dotaci,“ uvedl ministr.

 

Na zvláštní druhy podpor musí dát souhlas Brusel

„Celé odvětví se ocitá na křižovatce,“ řekl Hajda.“Bude to gradovat,“ varoval ministra. „V Holandsku mají zaplacenou dopravu od výrobce po jatky , třeba i české,“ uvedl. „Každý stát EU má povinnost ctít zákony a tohle není povolená podpora,“ reagoval Gandalovič. „Na notifikované veřejné podpory je možné se podívat do internetu, jsou přístupné.Tak například u Německa se v pěti spolkových zemích, které jsou jmenovitě na internetu uvedené, se v této oblasti vydá  3,5 milionu euro podpor ročně , nebo tam nalezneme podporu při krmení prasat  žaludy, která je přes 41 tisíc euro. Jestliže platí to, že někdo dává podpory, musí je mít Bruselem notifikované. U Nizozemí je to například přechodné ekologické hospodaření v chovu prasat, podpora biofarem nebo podpora jakostních masných výrobků ve výši 120 tisíc eur, je tam i podpora sociálních záležitostí v oblasti produkce masa a masného průmyslu na úrovni 150 tisíc eur,zlepšování sociálních podmínek v masném průmyslu. Jde zase o 3 notifikované způsoby podpor.My se budeme proto zajímat  například o dotace  na dopravu ze zahraničí do ČR, která tam není uvedena. Nelze používat nějaké černé fondy, vše musí být průhledné a my se na to budeme dotazovat,“ uvedl ke konkrétním případům Gandalovič.

Podle jeho slov lze v rámci rozpočtu  přesunout nějakých 70-80 milionů korun, ale nelze vykouzlit najednou větší částku. Ministr vysvětlil i nutnost vydávat  podpory na TOP UP, což je ve výši 2 miliardy korun, o něž byl letos v porovnání s rokem 2006 rozpočet posílen a nikdo už zemědělcům tuto navýšenou částku nevezme. Podle ministrových slov je určitá částka  vyčleněná i pro chovatele a nelze jedněm vzít a druhým přidat, jak by se mohlo stát  v případech chovatelů drůbeže nebo skotu.

 

Rapidní pokles farmářské ceny u prasat

Přesto chovatelé prasat se snažili ministrovi dokázat , že jejich situace je  abnormálně problematická.“Od roku 2004, kdy byla průměrná farmářská cena za kilogram živé váhy prasete  32 a ještě v roce 2005 byla 32,15 korun, jde cena setrvale dolu. Vloni byl průměr na 31,33 korun za kilogram a letos je to 28,80 korun za kilogram. Vloni byla v říjnu cena na 32 korunách , letos je to 29 korun a listopad  byl ještě horší, kdy vloni klesla cena na 29 korun a letos je na 27 korunách,“ uvedl Stávek. Přitom, jak obě strany uvedly, i současný kurz koruny vůči euru hraje ve prospěch dovozců .“Při růstu koruny je dovoz levný a tato situace nastala,“ řekl Luka.

 

Z programu rozvoje venkova až 300 milionů korun

Během jednání se ke slovu dostal i program rozvoje venkova, kde jsou  určité prostředky na modernizaci provozů.Jde o podporu investic. „Na stole je analýza prvního kola žádostí. Z celkového počtu podaných žádostí 680 v prvním kole, jich bylo 116 na prasata v celkovém finančním nároku  320 milionů korun. Další kolo bude vyhlášeno v únoru,“ uvedl Pavel Sekáč. Jak budou tyto prostředky alokovány, je věcí dalších jednání a rozhodnutí.

Ministr Gandalovič se během jednání snažil zemědělcům vysvětlit , že vlastníci velkých firem  s rostlinnou a živočišnou produkcí by měli v době,kdy jedno odvětví pokulhává nalézt způsob, jak z prostředků druhého ziskového odvětví, na čas podpořit pokulhávající výrobu. Na vyjádření, že se vlastníci chovají tržně  uvedl, že i ministerstvo se musí chovat tržně  a nemůže proto upřednostnit  u jedné živočišné produkce jednoho výkrmce na úkor druhého, tedy například chovatele prasat  vůči producentovi drůbeže.

 

Na výkrm prasat padne 18 procent  všech krmných plodin

“Jestliže sedlák na každé prase spotřebuje 3 metráky obilí,tak je to v rámci republiky 18% všech  krmných plodin.Jestliže tato republika říká, že pro chovatele prasat budou podmínky horší než je tomu na Slovensku nebo v Maďarsku , tak my zákonitě jsme povinni říci producentům obilí nedělejte to, není tu pro vás odbyt, protože my končíme,“ uvedl Rada. „Říkáte, že Slovensko dává 400 milionů korun chovatelům prasat. .Já jsem ale před hodinou hovořil  se státním tajemníkem slovenského ministerstva zemědělství a ten mi řekl, chceme dávat  tuto podporu chovatelům prasat,ale nejdříve musíme zpracovat program a o tuto podporu  musíme požádat v Bruselu,“ uvedl Gandalovič. Vysvětlil zemědělcům, že se nabízí z podpory rozvoje venkova 300 milionů korun na rozvoj investic a těchto peněz by měli využít na modernizaci provozů a v tom , že budou upřednostněni.“Své chovy byste měli dovést na vyšší technologickou úroveň a tím být konkurenceschopnější, mít méně kadaverů a tím i méně výdajů,“ řekl ministr. Jednání uzavřel tím, že letos ukončí agrární sektor hospodářský rok kladným výsledkem na úrovni 10 miliard korun. Když je tedy podle jeho slov ztráta v sektoru výkrmu prasata 2 miliardy korun, neznamená to automaticky, že by měl tento obor získat od státu podporu jedné miliardy korun.

Po jednání u kulatého stolu následovala tisková konference, v jejímž závěru zástupci zemědělců informovali novináře, že je ministr zemědělství Petr Gandalovič nevyslyšel a proto budou členskou základnu informovat ve smyslu, že demonstrace 23.11. před ministerstvem zemědělství je nezbytná.“Pan ministr bude raději kontrolovat ostatní státy jestli neporušují dotační pravidla, než aby nám pomohl z krize,“ uvedl Jan Hajda.