Byla to nádherná akce, skvěle připravená Společností pro orbu ČR za vydatné pomoci firmy ADW a OAK Třebíč na polích ZD Stařeč a soukromě hospodařících rolníků v regionu, Albína Němce z Kracovic a farmáře Papouška ze Starče. Spousta techniky, množství stanů obchodních firem, stánků prodejců, vlajky, hudba, traktory, pluhy, koně. K tomu množství lidí, odhaduji tak čtyři tisíce. Zkrátka svátek, který se začíná nezbytnými projevy celebrit a státní hymnou. Akce se účastní vždy všechny generace – od školky s paní učitelkou, až po dobré sedmdesátníky. Není ale divu. Orba, dobře to ještě pamatuji z dětství z domova, měli jsme krásné koně, a potom z praxe, to byl a je základ agrotechniky. Dobře zorané pole, pěkné koně, dobrý pluh a traktor, to byla, je a bude vizitka. A pro toho, kdo zná alespoň základy historie, to platí dvojnásobně. Mluvím o tom, že v Rybitví u Pardubic už v roce 1827 sestrojili bratranci Veverkové pluh s válcovitou radlicí, kterému se říkalo ruchadlo. Byl to první pluh v tehdejší Evropě, který při orbě půdu obracel a drobil. Během dvaceti let znala ruchadla celá střední Evropa.

Druhou legendou a mezníkem z českých osobností konstruktérů pluhu byl v padesátých létech 19. století vynikající konstruktér, řečeno moderně – on nesestavoval jenom pluhy, ale i další polní nářadí, František Horský. Z řady strojů, který tento vynikající technik zdokonalil a nebo sám zkonstruoval, bylo nejdůležitější ruchadlo se stavitelnou radlicí, ruchadlo oboustranné k vyorávání svodnic, ruchadlo k orání mělkému zároveň s hlubokým podoráváním.

Takže ne sovětské kolchozy a prý „zvyk“ přenesený ze „Sajuzu“, jak píše Petr Havel, ale historický vývoj a čeští vynálezci zdokonalili orbu tak, že když je potřeba, tak může být i hluboká (třeba pod okopaniny). Ale povídejte to někomu, kdo nemá o elementární odbornosti ani tušení.

Jan Veleba, prezident AK ČR