KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Jan Veleba v Impusech Václava Moravce

18/10/07

Přepis vystoupení prezidenta AK ČR ing. Jana Veleby v Impulsech Václava Moravce ze dne 15.10.2007.

 

Václav Moravec, moderátor:
Éra levných potravin v České republice skončila, hlásají titulky v českých novinách. Některé potraviny v poslední době podražily až o pětinu. Například chléb, máslo, mléko a to ještě není všem dnům konec. Od 1. ledna se zvýší sazba DPH u potravin z dnešních 5 na 9 procent.

První náměstek ministr financí, Ivan Fuksa, si nemyslí, že od ledna kvůli zvýšení daní potraviny podraží o celých 5 procent.

Co se týče potravin, tak se dá očekávat a zároveň ještě specifického trhu s potravinami, kdy na rozdíl od jiných východoevropských zemí my jsme národ supermarketů, takže ta cenová válka se zde už odehrála před mnoha lety, takže neočekávám, že by došlo k nějakému výraznému navýšení.

Prozradil před časem v rozhovoru pro Radio Impuls první náměstek ministra financí, Ivan Fuksa. Mezi hlavní důvody rostoucích cen potravin patří růst cen energií a zvyšující se cena obilí. Nejen o rychlém zdražování potravin teď bude řeč a to s prezidentem Agrární komory Janem Velebou. Vítejte po čase v Radiu Impuls, hezký dobrý den.

Jan Veleba, host:
Dobrý den přeji.

Pokud vy posluchači máte dotazy na Jana Velebu, volejte záznamník, telefonem tedy, 255 744 444. Pane prezidente chleba za 22 korun, litr mléka za bezmála 20 korun a ve výčtu cen potravin bych mohl pokračovat. Když jste před časem předpovídal to až čtvrtinové zdražení potravin, počítal jste s tím, že dojde na vaše slova?

Já jsem s tím počítal, ale ta rychlost toho zdražování možná, že trošku překvapila i mne, ale počítal jsem s tím proto, že zkrátka a dobře ty potraviny 10-15 let stagnovaly a teď přece jenom se poslední léta dramaticky mění ceny vstupů. Nejenom zemědělských, to nastává až v posledních týdnech, možná dvou měsících, ale…

Tak velké skokové navýšení jste tedy ani vy v následujících, respektive v těch uplynulých dvou měsících nepředpokládal?

Já jsem se domníval, že jak jsem tehdy v tom vašem pořadu v televizi, tak jsem tak nějak před sebou viděl prostě časový horizont konce tohoto roku.

Například chleba zdražuje už teď a od nového roku se chystá i další zdražení. Zhruba o čtvrtinu chce od nového roku podražit největší česká pekárenská společnost, United Bakeries. Jiný příklad, Rýmařovská pekárna, která zásobuje Bruntál, Šumpersko a Rýmařovsko, přemýšlí o pětinovém zdražení. Firma potřebuje zvednout ceny, aby mohla zvýšit platy a obnovovat zastaralé investice. Tady jsou slova jednatele Rýmařovské pekárny, Zdeňka Filipčíka.

Tady je hromada investic, které prostě potřebujeme dělat, už jenom kvůli vstupu do Evropské unie, hygienické podmínky a tak dále, které my musíme splňovat, takže tam potřebujeme dostat nějakou rozumnější cenu. Tak jako v Německu, Rakousku, tam je kilo chleba nějakých 40-50 korun, podle mě odpovídající cena.

Prozrazuje Zdeněk Filipčík, jednatel Rýmařovské pekárny. Pokud by prezident Agrární komory, Jan Veleba, host dnešních Impulsů, měl navrhnout některé kroky, které by mohly zbrzdit, jak jste řekl, hodně dynamický a skokový růst cen potravin, které kroky by to byly?

Tak především vláda by měla podle mého názoru konat to, co tady třeba jste na začátek pustili. První náměstek ministra financí, on by si neměl myslet, on by měl vědět. A to, co řekl o těch supermarketech, to je, nechť promine, ale hloupost. Tady je jedno, kolik je supermarketů, ale mimo jiné proto, že jsme se zbavili potravinové soběstačnosti a významnou část potravin dovážíme, tak jestliže v Německu zdraží potraviny, tak se tady taky zdraží potraviny. Já si myslím, že vláda…

Promiňte, když jsme slyšeli Zdeňka Filipčíka, který je jednatelem Rýmařovské pekárny a říká, že chleba v Německu 40 korun a že pravděpodobně to bude podobný trend i v České republice. Vy si myslíte, že v dohledné době v průběhu následujícího roku potraviny ještě tak podraží, že i v Česku bude stát chleba 40 korun?

To si nemyslím, protože není tady taková kupní síla, jako je v Německu. Nicméně myslím si to, že ten trend je zkrátka trvalý a u toho pana Filipčíka se mi líbí to, že to nesvádí na zemědělce a že argumentuje objektivně, že tam mluví o mzdách, že tam mluví o investicích, protože pokud by mluvil jinak, tak já bych tady musel říct, že ten podíl třeba na tom chlebu, já tady mám před sebou čísla, za první pololetí stál chleba v průměru statisticky, kmínový, kilogram 17,84 a podíl mouky na něm dělal, obilí potravinářského, na něm dělal 2,81 koruny.

Vy byste tedy vyvrátil to, že když my jako spotřebitelé, my, kteří kupujeme chleba, mléko, máslo a vidíme, jak se ceny zdražují, například u másla, u čtvrtky másla je to téměř až o 100 procent, z 20 korun jsme téměř na 40 korunách za máslo, vám neporostou zisky jako zemědělcům? To znamená, že to zdražení se neprojeví ve vašich ziscích?

U toho másla já si myslím, že je jiná situace. Já se domnívám, že u těch mléčných výrobků se kopírují ceny německého trhu, protože posluchačům chci říct, že cena mléka pro zemědělce, z kterého to máslo se vyrábí, tak za poslední dva měsíce stoupla o 63 haléřů. 63 haléřů přece nemůže udělat takové skokové nárůsty cen. Ale protože v Německu se v srpnu ze dne na den v podstatě zvýšily ceny mléčných výrobků o 30-40 procent, tak to si myslím, že je ten dopad.

Rozhodně tedy vyvracíte to, že růst cen základních potravin v České republice, který teď sledujeme, zásadně zvýší zisky vás, českých zemědělců?

Zásadně nezvýší zisky nás. Ten růst cen potravin umožní českým zemědělcům, aby si po asi 10 letech promítli náklady, které dávají do svých výrobků, aby si je prostě promítli. Často to dělali se ztrátou. A mluvím teď o rostlinné produkci, o obilí a dalších rostlinných produktech, ale nemohu takhle mluvit zatím u třeba vepřového masa, kde prostě tady toto neplatí. Naopak zvyšují se cen vstupů a klesá cena vepřového masa. Čili to neplatí pro celé zemědělství.

Když jsem se díval na zisky vás jako zemědělců, loni zisk 7,3 miliardy korun, očekáváte, že tento zisk letos překonáte? To znamená, že zemědělství bude v zisku víc než 7,3 miliardy korun?

Myslím, že to tak bude, protože je třeba říct, že ceny rostlinných produktů navazují na to, co jsem řekl před okamžikem. Stouply meziročně asi o 19 procent. To není záležitost jenom České republiky, to je záležitost evropská, je to záležitost celosvětová, ale je třeba říct, že pokud by nebyly v Evropské unii dotace, tak české zemědělství by nemělo loni zisk 7,3 miliardy korun, ale mělo by poměrně výraznou ztrátu.

Nemají tedy posluchači Radia Impuls, posluchači Impulsů se svým způsobem právo vztekat, když řeknu, podívejte se, nám teď tak zdražují potraviny a přitom vy jste loni jako zemědělci byli v zisku 7,3 miliardy korun, že byste si na nás, lidově řečeno, mastili kapsu. Je to pouze z těch zemědělských dotací evropských.

Ano, je to tak, ale nemají to právo se vztekat, jak jste to řekl ten termín, protože já třeba bych tady mohl mluvit třeba o tom, jaký podíl zemědělci mají třeba na tom vepřovém mase, takže taková kýta se prodává statisticky za 119 korun, podíl zemědělců je tam 31 procent, je to 38 korun, zpracovatelé ji prodávají obchodníkům za 84 korun, čili marže obchodníků je 42 procent. Ty zisky jsou zkrátka jinde.

O maržích obchodníků, jsou u obchodníků, o tom ještě bude řeč, alespoň podle interpretace Agrární komory. Vy, posluchači Impulsů, se můžete ptát i na SMS bráně, pokud máte otázku, můžete ji vyťukat prostřednictvím SMS, číslo 774 999 887, ptejte je Jana Veleby. Jak jsem říkal, není všem dnům konec, od 1.ledna příštího roku se zvýší cena potravin i kvůli dani z přidané hodnoty, ta daň je teď pětiprocentní, od ledna se zvýší na 9 procent. Když byl před časem hostem Impulsů první náměstek ministra financí Ivan Fuksa tvrdil, neočekávám pětiprocentní zdražení potravin, kvůli růstu DPH a dodal.

Co se týče potravin, tak se dá očekávat a zároveň ještě specifickému trhu s potravinami, kdy na rozdíl od jiných východoevropských zemí my jsme národ supermarketů, takže ta cenová válka se zde už odehrála před mnoha lety, takže neočekávám, že by došlo k nějakému výraznému navýšení.

Prozradil v rozhovoru pro Radio Impuls první náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Vy jste už, pane prezidente Velebo, který jste hostem dnešních Impulsů prozradil, že se vám nelíbí ta slova Ivana Fuksy, že si myslíte, že ten tlak a souboj hypermarketů rozhodně nezpůsobí to, že by se zbrzdil růst cen potravin kvůli zvýšení sazby DPH. Znamená to, že podle odhadů Agrární komory s největší pravděpodobností potraviny podraží i o 5 procent kvůli tomu zvýšení, to znamená, že tady konkurenční tlaky nesníží to zdražování kvůli sazbě a změně sazby DPH?

Já se domnívám, že ty konkurenční tlaky to opravdu nesníží, protože není tady čas, ale já bych to mohl dokumentovat na takovém modelovém příkladu navýšení marže u drůbežího masa, kdy zkrátka a dobře, když na začátku roku byla cena drůbežího masa velmi nízká, pod 40 korun, marže řetězců byla asi 5-6 korun a teď v současné době, když je přes 60 korun, tak ta marže řetězců je 13 korun, čili často naopak ty řetězce, ti obchodníci se svezou prostě na té vlně, čili na toto si počkejme, ale já si myslím, že …

Vy myslíte, že tedy od ledna, od 1. ledna podraží potraviny víc nejen o 5 procent kvůli sazbě DPH, ale že si obchodníci přirazí víc než 5 procent, že se svezou se zvyšování daně z přidané hodnoty.

Zatím to tak dělali, ne kvůli zvýšení DPH, to bude od 1. ledna, ale zatím prostě dost často u některých výrobků, u některých potravin využili prostě té situace na té vlně se zkrátka svezli. To tak je.

Vy jste už začátkem srpna naznačoval, že růst potravin teď bude dlouhodobější, že i když skokově podraží potraviny, že není možné očekávat pak snižování cen potravin. Podle vás jsou na vině především také rostoucí ceny obilí.

Stoupají v celé Evropě a já si myslím, že u nás by to mohlo být kolem 10 procent. Hlavní důvod jsou enormně narůstající ceny obilí, je to celosvětová záležitost, protože ty zásoby jsou nejnižší za posledních 20 let a poprvé na trhu je fenomén biolíhu, to znamená, že část obilí se bude používat na biolíh, nejenom na výrobu potravin.

Prozradil prezident Agrární komory Jan Veleba, host dnešních Impulsů 1. srpna, to znamená před třemi měsíci. Je podle vás, pane prezidente, možné už teď udělat nějakou a zpřesnit vaši prognózu, jak se dál budou vyvíjet ceny potravin v dalším roce?

Pane redaktore, toto je otázka spíš pro nějaký tým výzkumného pracoviště.

Ale vy jste, když jsem vás donutil v televize, abyste řekl to procento a navrhl jsem vám 25 procent, tak vidíte, trefil jste se, bude to možná rychleji, možná až do konce roku nebo na přelom roku. Znamená to, že my, spotřebitelé, se máme na to skokové navýšení ještě připravit i v průběhu příštího roku, to znamená dalších 10, 15 procent?

Určitě, ten tlak je tady trvalý, já jsem sem přišel do tohoto velmi prostě kvalitního pořadu z Mezinárodní konference Severní Amerika Evropská unie, jsou tady v Praze zástupci všech nevládních organizací z těchto dvou kontinentů a já toto, co je v Evropě, tak jsem zrovna tak slyšel ty trendy ve Spojených státech amerických, čili ten, je tady objektivně nová situace, kterou nikdo nezachytil, kterou nikdo neprognostikoval, ten trend bude trvalý a například u toho vepřového masa, kde je prostě cena pro chovatele zoufalá v návaznosti na vysoké ceny obilí, kde razantně klesají stavy prasat, tak dojdeme zákonitě k okamžiku, kdy prostě nastane průšvih a kdy toho vepřového tady bude málo, bude to někdy v průběhu příštího roku.

Vy v průběhu příštího roku tedy očekáváte průšvih kolem vepřového masa.

Ano, očekávám průšvih kolem vepřového masa, bude ho tady málo.

To znamená skokové zdražení vepřového?

A vytvoří se podmínky pro skokové zdražení vepřového masa, které mimochodem …

Dnes stojí vepřové v průměru kolik? Vy před sebou tak máte krásné ceny, že …

Pokud se týká toho vepřového masa, tak já tady třeba můžu srovnat v 37. týdnu, což je před necelým měsícem, mám tady vepřovou pečeni s kostí, tak v loňském roce v tom 37. týdnu stála 109 korun a letos stojí 105 korun, čili je to 3 procenta prostě pokles.

Připomínám, že hostem dnešních Impulsů, prezident Agrární komory, Jan Veleba, téma navíc aktuální, tedy růst cen potravin. Agrární komora vašimi ústy před časem varovala, že hrozí krize chovatelů a vy už jste to naznačil teď v Impulsech, krize chovatelů prasat a přidruženého zpracovatelského průmyslu. Dlouhodobý trend snižování stavu prasat a jejich chovatelů v zemi prohloubil právě strmý růst cen obilí. Tady jsou vaše slova.

Ten problém graduje tím, že závratným způsobem, počínaje žněmi, začaly stoupat ceny obilí, ceny krmného obilí vystoupaly o sto procent a cena prasat na trhu, to znamená to, co dostávají chovatelé, farmáři, ta se jenom nezvýšila, ale v poslední době se opět snižuje a ten rozdíl, ty otevřené nůžky mezi cenou za náklady na jedno kilo vepřového masa v živém a to, co za to dostávají, už je kolem pěti korun.

Prozradil 3. října prezident Agrární komory, host dnešních Impulsů, Jan Veleba. Vy jste řekl, že v příštím roce očekáváte zásadní skok v cenách vepřového masa. Dá se říci o kolik, když dnes se pohybuje například v té jedné komoditě cena kolem 103-105 korun, jak velké skokové navýšení…

Já jsem o tom problému hovořil s šéfem Německého zemědělského svazu, což je pan Gert Sonnleitner. To je muž, který dal dohromady mlékařící farmáře Německa a kteří si řekli o skokovou cenu mléka. Tento muž, čili já použiji jeho slova, tento muž prohlásil, že v příštím roce se něco podobného v Německu stane i s vepřovým. A já když vidím prostě…

Promiňte, to znamená, když to dnes vidím u mléka o sto procent téměř skokové zdražení, respektive u másla, to znamená, že se máme připravit…

Tak máslo je jedna z komodit, že jo.

To znamená, že v průměru se máme připravit i o čtvrtinové zdražení vepřového, minimálně?

Ta situace se k tomu tady opravdu vytváří, protože jsou ohromně vysoké ceny krmných směsí a proti tomu klesá farmářská cena vepřového masa. V tomto týdnu klesla v Německu o 4 eurocenty, což je o další korunu dolů. Takže prostě k tomu zákonitě musí dojít, ale já nedovedu říct, o kolik to bude procent.

Ptají se posluchači. Posluchač Lukáš reaguje na ceny potravin. Tady je telefonát.

Dotaz posluchače:
Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, posluchač Lukáš, já jsem se chtěl zeptat, prosím vás, co teď budeme jesť, když se zdražuje chleba, mléko a prostě potraviny, co za chvilku lidi, na to nebudou mít peníze, takže bohužel, to všechno, cigarety a to, to jde všechno nahoru, levné bonbony, všechno, jenom potraviny jdou nahoru. Není to spravedlné a já jsem si za svojím názorem stojím. Takže nashledanou, Lukáš.

Tak tedy co teď budeme jíst, když ceny potravin jdou tak nahoru? Existují nějaké komodity, kde by mohlo dojít k poklesu nebo to opravdu ve všech komoditách už bude teď trvalý růst?

K poklesu došlo tedy v tom vepřovém mase, došlo v hovězím mase, ale já další takové komodity nenajdu. Já tady právě k tomu telefonátu, kterému rozumím, já jsem prostě nebo Agrární komora tady s tímto varováním, my jsme varovali, nic jiného to nebylo, vyšla z toho důvodu, že jsme věděli zkrátka, že tady k tomu musí dojít, měli jsme k tomu informace. Varovali jsme proto, že jsme si bláhově mysleli, že vyvoláme korektní diskusi, protože těm lidem je třeba to říct, ty lidi je třeba na to připravit.

No počkejte, teď já vám vstoupím do řeči, protože mnoho posluchačů už nám píše na sms bránu a i volají, jsou naštvaní, protože oni říkají, fajn, vy nás připravujete na zdražování potravin a srovnává se, například i moderátor, já tady srovnávám ceny s Německem a mluvím o cenách s Německem, vy také, jako prezident Agrární komory, ale otázky, které přicházejí sms bránou, jsou jasné – copak naše příjmy jsou jako v Německu? Jsem sama s dětmi, splácím hypotéku na byt, to znamená, co je možné udělat, aby když Češi nemají takové příjmy jako v Německu?

Je třeba, aby podle mého pevného názoru za prvé se o tom korektně diskutovalo a ne systémem, že to, jak jsme slyšeli dneska dvakrát, že to obchodní řetězce zastaví, to je zkrátka nesmysl, to je laciná diskuse. A za druhé prostě se musí konat.

Co by měli udělat například politici, pane prezidente?

Hned vám to řeknu. Například mě nikdo nevymluví, jak je možné, že prostě v podniku, kde má stát majoritu, mluvím o ČEZu, půl roku dopředu prostě avizují zdražení elektrické energie o 14 procent. Vždyť to stát může ovlivnit. Je to potřeba, těch 14 procent? Já si myslím, že ne.

To znamená, že například…

Promiňte, u firmy, která za půl letošního roku vykazuje zisk 21 miliard korun.

To znamená, že vláda například neměla přistoupit jako majoritní vlastník ČEZu na to, aby se tak skokově zdražovala energie?

Samozřejmě.

To je jedna věc. Měli by politici zmrazit zvyšování sazby DPH?

Já si myslím, že pod tímto vývojem, teď už asi i politikům je to jasný, oni tu diskusi odmítali, tak by prostě tady k tomu měli přistoupit. Proč by to ještě se mělo prohlubovat, tato situace?

Okamžitě tedy zmrazit zvyšování sazby DPH podle Agrární komory od 1. ledna?

Ano.

Vy jste i kvůli výkupním cenám masa vepřového a jeho následném prodeji v obchodních řetězcích se jako Agrární komora pustili do boje s obchodními řetězci kvůli maržím. Mluvili jste o kontrolních nákupech v obchodních řetězcích, které by odhalovaly i nekvalitní potraviny. Už začaly ty kontrolní nákupy?

Stalo se tady něco, co je průlom a sice my tady na této akci spolupracujeme, velmi úzce spolupracujeme se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, s ředitelem, s panem ústředním ředitelem Jakubem Šebestou a v minulém týdnu se sešli šéfové regionálních pracovišť této inspekce a kontaktní osoby nebo zodpověděné osoby Agrární komory z jednotlivých krajů a domluvili jsme se prostě, jakým způsobem tu akci uděláme tak, aby ta akce měla výsledek. Nám už dneska nejde o medializaci.

Jaká to tedy bude akce?

Bude to akce, kterou nazveme Pozorný zákazník, a ta akce bude mít za cíl prostě zintenzívnit kontroly v obchodních řetězcích a dohled nad tím, aby se chovaly ke spotřebitelům zkrátka a dobře civilizovaně, aby se tady nestávaly ty věci, které velmi často stávají.

O tom budeme mluvit příště v Impulsech. Věřím, že naše pozvání přijmete, protože posluchači se ptají a dotazů na vás je hodně, ne všechny jsme stihli zodpovědět. Prezident Agrární komory, Jan Veleba, byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za návštěvu a někdy příště na shledanou.

I já děkuji vám, na shledanou.