Vloni jsme pokryli požadavky domácího trhu ze 78,5 %, v letošním roce zřejmě budeme soběstační ani ne ze 75 %. Disproporce jsou řešeny zvyšujícím se importem vepřového masa, kterého jsme za pololetí letošního roku dovezli 56,5 tisíce tun. Jde však o maso nižší kvality, které se používá především do výrobků. Dovážíme i tuk. Přitom vepřové maso domácí provenience je kvalitní, splňuje všechny požadavky spotřebitelů a chov prasat má u nás dlouhodobou a úspěšnou tradici.

Nejvyšší nákladovou položkou ve výkrmu prasat jsou náklady na krmiva, které tvoří okolo 60 % celkových nákladů. V letošním roce vstupují do krmných směsí pro prasata obiloviny, jejichž cena je proti loňsku dvojnásobná. Zdražují se však i další vstupy, a to se projevuje zdražením krmných směsí o 60 až 80 %. Ceny zemědělských výrobců jsou však nadále nízké a stále více nepokrývají vynaložené náklady a rentabilita se již delší dobu dostává do záporu. Nejvíce jsou ohroženy specializované firmy bez půdní držby, které produkují více než polovinu vepřového masa v republice. Producenti vepřového masa se chovají tržně a v řádu desítek s výkrmem prasat končí. Před definitivním rozhodnutím stojí však stovky dalších chovatelů. Nervozita se přenesla i do zpracovatelských firem, které se díky nízké realizaci vepřového masa a masných výrobků postupně také dostávají do červených čísel.
V komoditě vepřové maso nemáme především vůči zemím EU-15 stejné tržní podmínky a tím silně trpí konkurenceschopnost domácích subjektů.

Jan Veleba, prezident AK ČR