KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Bezpečnost potravin v německém masném průmyslu

31/10/07

Zdroj: ÚZPI

Dodržování požadavků na hygienu a kontrolu čistoty ve sledovaných provozech.

Drůbežářské podniky v Německu mají v oboru bezpečnosti biopotravin a hygieny provozů značné mezery.

Prostřednictvím institutu, který hodnotí podnikové analýzy a strukturu výroby, byly sledovány první výsledky vzhledem k nařízením, která se týkají bezpečnosti potravin a hygieny výroby. Bylo zveřejněno, že polovina ze sledovaných podniků vykazuje výrazné nedostatky. Některé podniky nemají kontejnery na uhynulá zvířata, a proto nemohou být bezpečně likvidována.

U většiny podniků se dezinfikují prostory předtím, než dochází k opakovanému chovu v halách. V řadě středisek pro výrobu masa a masných výrobků se nenacházejí místa určená pro mytí rukou. U těchto  provozů nejsou u vstupů do hal vytvořené potřebné hygienické prostory.

Bylo zjištěno, že v každém pátém podniku chybí oddělení pro dezinfekci a čištění obuvi. Přitom je nutno dbát na přísná hygienická nařízení.

Bylo zdůrazněno, že bezpečnost biopotravin, která je mimo jiné zajišťována pečlivě prováděnými hygienickými opatřeními v průběhu celého výrobního procesu, souvisí se zvláštním rozpisem při provádění kontrol během každého pracovního dne.  V každém pracovním dni je nutno pečlivě provádět kontrolu při operacích s nakaženými a uhynulými kusy. Je třeba zamezit šíření možné infekce z výše uvedených příčin. Podniky mají pečlivě vypracovaný souhrnný plán kontroly bezpečnosti, který popisuje jednotlivé kroky sanitačního procesu včetně operací s uhynulými zvířaty.

Sleduje se prováděcí proces při přípravě výroby drůbežího masa. V říjnu 2006 byla započata podniková analýza provozů z celého Německa. Počáteční kontroly byly provedeny přibližně ve 12 % podnicích ze všech německých producentů drůbeže. Tím byl získán odpovídající vzorek ze všech výrobních podniků. Velká část těchto podniků leží v hlavních výrobních oblastech, zejména v Dolním Sasku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku. Zde se vyrábí téměř 58 % z celkové německé produkce. Sleduje se celkový obsah patogenů a virů, jež se vyskytují  jak u chované drůbeže, tak i u divokých ptáků, kteří do chovů mohou zavléci nákazu.

Pozorování probíhá v oblastech, kde je chována drůbež, o vysoké hmotnosti. Tato drůbež se chová u velkých vodních ploch, kde se vyskytují i tažní ptáci. Při kontrolování provozů se mohou vyskytovat různé nákazy, protože 50 % sledovaných výrobních podniků se nachází blízkosti vodních ploch. Z 93 sledovaných provozů mělo 42 % drůbežářských závodů ve vzdálenosti do jednoho kilometru vodní plochu.

V provozech jsou stále zlepšovány podmínky, které se týkají bezpečnosti potravin. V oblasti podnikového řízení hrají, vzhledem ke škodám, které byly způsobeny onemocněním drůbeže, důležitou roli faktory, které omezují množství uskutečněných kontaktů s nakaženou drůbeží. V případech, kdy v provozech přesto dojde k navýšení kontaktů, se může vyskytovat i větší počet přenášených chorob. Vzhledem k prováděným hygienickým operacím jsou provozy postupně bezpečnější.