Podle amerických statistik se podařilo uspořit 250 milionů kilogramů účinných látek, zlepšila se ochrana životního prostředí a zajistil se dostatek kvalitního krmiva pro zvířata.

Zaměření šlechtitelů

„V této době jsou geneticky modifikované organismy (GMO) využívány převážně pro odolnost vůči Roundapu a významným škůdcům kukuřice – bázlivci a zavíječi kukuřičnému. Intenzivně probíhají šlechtitelské a biotechnologické práce na odolnost proti suchu a chladu, šlechtí se kukuřice s označením Mavera, která má vyšší obsah lyzinu, což působí na lepší stravitelnost u zvířat,“ uvedla Jaroslava Nekvasilová expert na poradenství a vzdělávání z AKČR Praha, která se účastnila studijní cesty po amerických farmách.

„Geneticky modifikované kukuřice s vyšší odolností proti suchu reagují na sucho tím, že nesvinují listy, ale uzavírají průduchy v listech. Tím se voda nevypařuje, ale rostlina asimiluje celou plochou listů, takže se zvyšuje výnos. Tímto osivem se může zvýšit výnos až o 24 procent,“ vysvětlila Nekvasilová.

Firma Monsanto jako přední vědecké pracoviště pro výzkum GMO, financuje výzkum dvěma miliony dolarů denně a vývoj nového hybridu trvá od počátku až po uvedení osiva na trh osm až deset let.

Průběh biotechnologie a selekce

„Výzkum firmy Monsanto se soustředí především ve výzkumném středisku v St. Luise. Probíhá tam vývoj nových hybridů, genetické modifikace kukuřice a sóji. GMO vzniká tím, že geny, které nejsou sexuálně kompatibilní, se vyselektují a vloží do buňky, ze které se pěstuje nová rostlina.

Přenos genu do DNA cílového jedince se provádí dvěma způsoby: buď za pomoci agrobakterie nebo nastřelovací puškou, kdy náboje jsou vyrobeny ze zlata a DNA. Tak vzniklá buňka se potom množí v laboratorních podmínkách a nová rostlina se pak pěstuje v růstových komorách. Pokusných jedinců je velké množství a výzkumné středisko si všechny geny pečlivě uchovává a eviduje, aby bylo možné se k danému materiálu kdykoli v budoucnu vrátit. Proto je každý pokus označen čárovým kódem a uchován v genové bance. Pokusy jsou podrobeny jedenáctkrát až osmnáctkrát křížové kontrole a selekci.

Celý proces biotechnologií a selekce až do fáze pěstování na poli trvá pět let, dva roky se podrobí zkoumání a následují, pokud je vše v pořádku, tři roky administrativy, která povolí nové GMO k prodeji a následnému pěstování,“ dává k dobru získané poznatky Jaroslava Nekvasilová.

Nejen finanční efekt

Pokusy se dělají i u dalších polních plodin, ale pěstování GM kukuřice a sóji je nejrozšířenější, protože tlak na dostatek suroviny pro průmyslové zpracování,stále sílí. To si ověřil přímo v praxi, na moravských polích další z účastníků americké studijní mise, Vítězslav Navrátil z Rostěnic. Za velkou výhodu pěstování GM kukuřice považuje vynikající zdravotní stav plodin.“Z toho plyne možnost ponechání porostu do pozdějšího období sklizně, což přinese ekonomickou úsporu na sušení a zároveň šetří i životní prostředí,“ říká Navrátil.

„V důsledku dobrého zdravotního stavu se zvyšuje výnos, a to dokonce skoro o tunu z hektaru. Získá se zdravá surovina pro výrobu krmiva a sníží aplikace chemických přípravků,“ dodal. Výsledkem je podle rostěnických zemědělců nezpochybnitelný efekt 4950 korun na hektar, což je 176 eur.

Vyšší stupeň šlechtění

„Odborné kruhy, ale i kontrolní orgány jistě vědí, že GM plodiny nejsou žádný umělý výtvor, že jde pouze o využití genů z těch rostlin a jedinců, které v přírodě existují a jsou proti danému činiteli odolné. Uměním pouze je tyto jedince v přírodě najít a jejich buňky implantovat do ostatních rostlin, v našem případě do kukuřice. Nejde tedy o nic jiného, než o vyšší stupeň šlechtění,“ uvádí Navrátil.

„Během pěti až šesti let bude dokončeno šlechtění kukuřice odolné proti suchu (zvýšení výnosu o 24 % při snížené potřebě vody z přírody, které není nazbyt). Připravují se další genetické změny, například na využití dusíku, zvýšený obsah lyzinu. Co říci závěrem? Jsem rád, že jako manažer zemědělského podniku mohu v České republice pěstovat alespoň geneticky modifikovanou Bt-kukuřici. Byl bych samozřejmě raději, kdybychom mohli pěstovat kukuřici s kombinovanou odolností,“ uzavřel Vítězslav Navrátil.