KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Nové plevele v řepce

11/09/07

Zdroj: ÚZPI

Pěstování řepky se rozšiřuje a s ním narůstají i problémy se zaplevelením. První výsledky monitoringu problémových plevelů v Německu představují Kristin Goerke, Alfons Schönhammer a Bärbel Gerowitt z University Rostock.

Plevelná vegetace v řepce se mění. První monitoring provedený v létě 2006 v spolkových zemích ukázal, že k heřmánkům, máku vlčímu a pcháčům nyní přibývají nové problémové plevele jako hulevník lékařský nebo locika kompasová. Společný výzkumný projekt University Rostock a firmy BASF byl iniciován diskusí o hojně rozšířených a obtížně regulovatelných plevelných druzích v řepce a měl by pokračovat do roku 2008. V rámci projektu, jehož se účastní i firma Syngenta, je zaznamenávána také veškerá plevelná vegetace neošetřených pozemků na podzim.

Jak často se vyskytují nové problémové plevele?

Jaký hospodářský význam skutečně mají? Jak jsou prostorově rozšířeny? Zodpovězení těchto otázek vyžaduje zmapování situace v zaplevelení pozemků v rámci celého Německa. Cílem víceletého výzkumu je především zjistit změny ve složení plevelné vegetace v řepce se zvláštním zřetelem k obtížně regulovatelným druhům. Rozsáhlý průzkum by měl přispět k objasnění souvislostí například mezi intenzitou pěstování řepky nebo intenzitou zpracování půdy a výskytem určitých problémových plevelů. V neposlední řadě budou také shromažďovány poznatky o ekologii plevelných druhů, které se navzdory aplikaci herbicidů nadále hojně vyskytují.

Bylo zkoumáno druhové složení a četnost výskytu a dále stupeň agregace a prostorové rozšíření jednotlivých druhů plevelů s ohledem na vlastnosti stanoviště, agrotechniku a regulaci plevelů Plevele byly zaznamenávány v období mezi koncem kvetení řepky a sklizní, podle výšky a hustoty porostu řepky především z okrajů pozemků, z kolejových řádků nebo vyvýšených stanovišť V prvním pokusném roce probíhal výzkum na 140 stanovištích ve 12 spolkových zemích, přičemž počet stanovišť byl v jednotlivých zemích různý.

Z výsledků monitoringu by nakonec měla být vyvozena doporučení pro zemědělce. Zvláště důležité jsou důvody vývoje rezistence plevelů a možnosti nepřímých pěstitelských ochranných opatření v rámci osevního postupu. Vědci chtějí také prokázat, jak může pěstování řepky přispět k biodiverzitě v agroekosystémech.

Po prvním pokusném roce ještě nelze výsledky považovat za směrodatné. Ukázaly se ale již určité tendence. Byla potvrzena dřívější pozorování, nechyběla však ani překvapivá zjištění.

Mezi deset nejčastěji se vyskytujících plevelů v letním období patřil podle očekávání heřmánkovec nevonný, mák vlčí a chrpa modrá. Zaplevelení heřmánkovcem vykazovaly před sklizní více než dvě třetiny sledovaných ploch, ačkoli byly většinou opakovaně ošetřeny herbicidy. Ukázalo se, že rozšíření heřmánkovce je problém především v mezerovitých porostech.

Stále častěji se vyskytují obtížně hubitelné vytrvalé druhy jako pýr plazivý nebo pcháč oset. V současné době osidlují polovinu sledovaných stanovišť a jsou tak vedle heřmánkovce nevonného nejčastějšími plevely po aplikaci herbicidů.

Hulevník lékařský oproti tomu patřil k překvapením. Zatímco před několika lety se tento plevel omezeně vyskytoval jen v několika málo oblastech, nyní s relativní četností výskytu 30 % v průměru spolkových zemí zaujímá v žebříčku problémových plevelů pátou příčku. Také příbuzný úhorník mnohodílný patří k hojně rozšířeným druhům (20% četnost výskytu).

Mezi „nové“ problémové plevele s nečekaně vysokým umístěním mezi 15 nejčastějšími druhy se zařadila locika kompasová a bolehlav plamatý (18 popř. 13 %), zatímco výskyt kakostů (mezi 10 a 18 %) se pohyboval v předpokládaném rozsahu. Z trávovitých plevelů byly sveřep jalový spolu s pýrem plazivým jedinými dvěma druhy, které se mohly navzdory ochranným opatřením na pozemcích ve větším rozsahu etablovat. Regionální rozdíly v druhovém složení a rozšíření problémových plevelů není v současné době možné jednoznačně vyhodnotit, protože po prvním pokusném roce není ze spolkových zemí k dispozici dostatek údajů

Na první pohled neexistují v plevelné vegetaci pozemků ošetřených herbicidy regionální rozdíly. Každopádně se jeví mnohem méně výrazné, než bylo při průzkumu potenciálního zaplevelení řepkových polí pozorováno. Souvislost mezi agrotechnickými opatřeními a výskytem problémových plevelů bude možné prokázat pouze tehdy, pokud bude výzkum pokračovat a probíhat několik pěstitelských období, aby mohly být minimalizovány ročníkové vlivy (počasí!).

Nejčastější plevele (léto 2006)

V současné době se shromažďují údaje z druhého pokusného roku a vrcholí snahy získat pro co možná nejreprezentativnější zobrazení situace v zaplevelení velký počet účastníků. Zúčastnění zemědělci mají nejen jedinečnou příležitost přímo upozornit na problémy se zaplevelením svých polí, nýbrž obdrží navíc i náhradu nutných výdajů.

Zařazeno v Aktuality