Na potravinách se neušetří
Zdroj: AK ČR
Na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR, zaměřené k cenám masa a mléka, se vyjadřovali producenti i zpracovatelé shodně. I podnikatelé, kteří řídí významné zpracovatelské firmy říkají totéž. Ani letošní dobrá úroda obilí totiž nesrazí ceny krmných směsí a ty půjdou naopak nahoru, což se promítne zejména do cen masa a mléka.
Evropská unie ve své prognóze odhaduje během tří let až 30 procentní zdražení masa.
Velkorysý plán USA na výrobu biopaliv odčerpá miliony tun obilí
Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR upozornil na důvody růstu cen obilí a dával vše do souvislostí s velkorysým plánem USA na výrobu biopaliv. Bushova vláda předpokládá, že výroba bioethanolu z obilovin musí vzrůst ze současných 4 miliard galonů( 18 miliard litrů) na 7,5 miliard galonů v roce 2012 Pro naplnění tohoto plánu dostávají američtí farmáři obrovské státní dotace na pěstování obilí pro tyto účely.Nikoliv tedy pro potravinářské využití.
Rohlíky by růst cen obilí prakticky neměl zdražit
Zemědělci proto z těchto údajů vyvozují, co nastane na tuzemském trhu. „Odhadujeme, že předpokládaná produkce obilovin a řepky by měla plně pokrýt domácí spotřebu včetně zvýšené potřeby pro výrobu bioetanolu a MEŘO, jakož i potřeby vývozu,“ na náš dotaz odpověděl Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR V současné době je v provozu jeden lihovar a předpokládá se do roka zprovoznění dalších tří. „To znamená potřebu 1 – 1,1 milionu tun obilovin navíc než loni,“ uvedl.
Zvýšená potřeba obilovin a řepky pro výrobu bioetanolu a MEŘO zaznamenávají nárůst kótovaných cen na evropských burzách, např. na leden 2008 dosahují u obilovin a kukuřice úrovně 4 500 – 4 800 Kč/t a u řepky 8 200 Kč/t. „To bude mít vliv i na ceny v ČR. Nějaké zdražení pečiva z důvodu ceny potravinářského obilí ale nehrozí. Mimo jiné i proto, že cena suroviny se do pekařských výrobků promítá minimálně. Např. zdražení 1 tuny pšenice nebo žita o 1.000 Kč zdraží rohlík o 3 haléře, housku o 5 haléřů a 1 kg chleba o 0,70 Kč. Zdražení pekařských výrobků je však nezbytné o 15-20% pro nárůst ostatních nákladů, především elektrické energie, dopravy, atd. Větší problémy přinese zdražení krmného obilí producentům vepřového masa, řádově cca o 3 Kč na 1 kg živé váhy, obdobně i v chovech drůbeže, skotu“ uvedl Jirovský.
Maso bude dražší
Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa uvedl, že v zemích EU se cena masa na jatkách zvyšuje v těchto dnech o 50 eurocentů.“My ale sami o sobě ani na tuzemském trhu nerozhodujeme o cenách masa,“ uvedl. „V Evropské unii se počítá s růstem cen masa do tří let až o 30%, ceny se tvoří u velkých zpracovatelů masa a ti potom udávají rozmezí cen i ostatním,“ řekl. Podle něj tlak řetězců ale na cenu finálních výrobků neustane, i tak ale spotřebitel musí počítat s tím, že v dohledné době zaplatí za maso víc. Jako perličku uvedl, že jeden z velkých odběratelů evropského masa Indie nedávno vydala zprávu, že v zemi rapidně ubylo vegetariánů a tak vzhledem k náboženským zvyklostem se počítá s větším odbytem prasat a drůbeže a tím i s pohybem ceny masa.Cenu vepřového ovlivní sice především růstu cen krmných směsí, větší spotřeba obilí na výrobu biopaliv. Na jejím růstu se ve světovém trhu promítne částečně i tato skutečnost, protože indický trh se zdá být bezedným.
Agrofert koupil sklady na obilí v Německu
Dopad cen u obilí může sledovat v celé vertikále společnost AGROFERT: Má sila, vyrábí krmné směsi a má 3 masokombináty.Podle majitele firmy Andreje Babiše dokonce Agrofert podepsal v minulém týdnu smlouvu o koupi velkého skladovatele obilí (obdoba českého ZZN) v Sasku. Zobchoduje tam na 170 tisíc tun zemědělských plodin a počítá proto s intenzivním obchodem s obilím.“Počítáme s růstem cen obilí i když je letos lepší úroda,“ říká Andrej Babiš a z pohledu tří firemních masokombinátů dodává, že se to negativně promítne do nákupních cen“Zda a jak se to projeví u cen na pultech si netroufám říci nic konkrétního,“ dodal Babiš. Podle něj sehraje roli i to, do jaké míry si řetězce nakoupí maso za lepší cenu v zahraničí.
Spotřebitel sáhne hlouběji do kapsy
Zatímco v poslední době se pod pojmem ceny vstupů při označování důvodu zdražení jmenovala dražší paliva, energie , chemikálie, vodné, technika, tentokrát bude dražší rostlinná produkce. Ti zemědělci, kteří se úzce specializovali jen na živočišnou produkci mají nyní těžkou hlavu z toho , jak ustojí tlaku krmivářů,ale i řezníků. „Když nepůjdu na nabízenou cenu krmiva, ostrouhám ,“ řekl na tiskové konferenci nazlobeně Josef Luka, ředitel PROMA družstva mladá Boleslav s velkochovem prasat a roční produkcí kolem 40 tisíc kusů.“Pokud budu chtít po jatkách vyšší cenu za jatečná prasata a ta na můj návrh na vzrůst o 2 až 3 koruny na kilogramu živé váhy nepřistoupí, mohu si prasata nechat.Nemám prostě úniku a jsme už nyní v kleštích,“ dodal. Spočítal si, že od zdražení krmiv očekává roční vzrůst nákladů až o možných 16 milionů korun. Podle jeho slov tento tlak menší producenti neustojí a skončí. „Spotřebitel sice zdražení masa na pultech pocítí a sáhne hlouběji do kapsy,ale ti co mají jen živočišnou produkci na tuto specializaci nyní doplatí,“ řekl Luka.
I cena za řepku je poměrně vysoká
Naopak rostlinná produkce si letos polepší. Ti co produkují obilí a řepku olejnou letos rozhodně škodni nebudou. „Cena řepky i přes dobrou úrodu v ČR je poměrně vysoká, odvíjí se od MATIFu, kde se pohybuje kolem 8.600 Kč za tunu. Lze předpokládat stálý nárůst. Důvodem je poptávka evropského trhu po této komoditě z důvodu výroby obnovitelných zdrojů (FAME) a také mírný pokles produkce řepky v zemích EU spojený s poptávku v souvislosti s nárůstem nových provozoven FAME,“ uvedl Martin Procházka, generální ředitel Setuzy. „S nárůstem ceny řepky roste i prodejní cena sojových olejů, nelze tedy říci, že by sója nahradila při výrobě rostlinných jedlých olejů řepku. SETUZA se chce místo sojového oleje pro výživu soustředit především na slunečnici. Logicky lze celoplošně očekávat nárůst cen u konečné produkce,“ vysvětlil strategii největšího zpracovatele řepky v zemi Martin Procházka
SETUZA podle jeho slov bude pro tento zpracovatelský rok potřebovat zhruba 450 tisíc tun řepky k výrobě FAME a zhruba 250 tisíc tun k výrobě rostlinných jedlých olejů, tuků a margarínů. „Tuzemští zemědělci rozhodně nemusí mít obavy, že by jejich komodita byla po sklizni neprodejná. Výše sklizně pro letošní rok se očekává kolem jednoho milionu tun,“ uvedl Procházka.
Zařazeno v Agrární komora ČR, Aktuality