V Polsku například od roku 2003 platí nový zákon o prodeji půdy. Půdu mohou kupovat ti, kteří mají nejméně 500 ha. Předtím to nebylo omezené. Pět let po prodeji půdy může vláda prověřit správnost prodeje. Agrární komora v Polsku má právo do prodeje půdy zasahovat a ovlivňovat jej. Může například prosadit, aby si půdu mohl koupit jen ten, kdo má v daném katastru trvalý pobyt. Na nákup půdy je poskytován úvěr s úrokem 1%, to však bude platit pouze do roku 2010, pak již bude trh s půdou naprosto volný. V 90. letech bylo 76% půdy ve vlastnictví fyzických osob, 24% v jiném vlastnictví. Letos půjde v Polsku zvýšená podpora  na louky a pastviny.

Na Slovensku je v půdní držbě zhruba stejná situace jako v ČR.. Devadesát procent půdy se pronajímá. Půda nejhorší bonity stojí cca. 70-80,-EUR/ha. Nájemní smlouvy se uzavírají na 5-10 let. Cena půdy  se pohybuje od 1000 do 2000,-EUR/ha i méně.Pokud jde ale o půdu z průmyslových zón, tak hektar se cení na 150 000  a více EUR. Na Slovensku se hodně usazují za účelem podnikání dánští a holandští farmáři.

V Maďarsku je průměrná výměra farmy 7 hektarů. Řada farem je ale mnohem větších. Vlastnické vztahy byly velmi rozdrobené, v době restitucí činila výměra často jen 2-3 hektary půdy. I v Maďarsku došli k závěru, že je nezbytná změna zákona o půdě. Prioritou je posílit postavení nájemců půdy, uživatelů, nikoliv vlastníků. Vlastníci půdy velmi neradi podepisují dlouhodobé nájemní smlouvy. Nájem se u smlouvy, která je delší než 5 let, nezdaňuje. Je zájem vytvořit stav, aby se půda dala najmout na více než 50 let, a to kvůli velkým investicím. Podpory z Evropské unie nárokují většinou vlastníci půdy a nikoliv ti, kteří ji užívají. Od roku 1993 nemohou mít půdu ve vlastnictví právnické osoby. V ČR i na Slovensku mohou právnické osoby kupovat půdu, nikoliv však zahraniční subjekty. Cena v Maďarsku 25 000 – 40 000,- HUF, 100-150,-EUR/ha. Daň za hektar neexistuje, zatímco v ČR a na Slovensku ano. V Maďarsku se však platí daň z podnikání, což je určité procento z obratu. Jako příklad uvedli maďarští agrárníci situaci jaká je ve firmě Arpád.Ta hospodaří na  5000 hektarech a platí ročně 40 – 50 mil. HUF nezávisle na zisku.