KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

V čem je kouzlo maďarského venkova

02/05/07

Zdroj: AK ČR

Maďarský venkov žije cestovním ruchem a k jeho rozkvětu patří dobré jídlo, vynikající pití a servis služeb na co nejvyšší úrovni.

Místní politici si velmi dobře uvědomují, v čem je kouzlo zemědělství a jeho plodů, ať ve formě vynikajících vín, pálenek nebo chutných mas proměněných v perkelty, rolády, salámy, tedy všech krásně nazdobených potravin, které plní pulty menších obchůdků, stejně jako supermarketů.

V malé skupince novinářů jsme se v Maďarsku zajímali o lázeňství, které tam má zelenou, a s ním bytostně souvisí agroturistika, hotelnictví a také zemědělství a potravinářství.

V supermarketech převažuje domácí produkce

Zjišťovat, jak produkty Maďarska plní tamní supermarkety, bylo zajímavé především pod dojmem nedávné demonstrace zemědělců v Dolním Dvořišti. Zatímco čeští zemědělci protestovali proti nárůstu podílu masa z Rakouska a Interspar dokonce ústy jeho českých představitelů vyhlásil kompletní dovoz masa z Rakouska, maďarští kolegové v tomtéž řetězci, v tamním Intersparu, mají o věci zřejmě jinou představu.

V maďarských prodejnách jsme nalezli jen maďarské maso a bylo dokonce označené přesně podle evropských norem, ne tedy jen číslem přebalovny. Maďarský spotřebitel se dokáže orientovat a když chce, zjistí, z jaké maďarské stáje býček nebo kráva je. Někde to jde, jinde to prý spotřebitele nezajímá, řečeno ústy představitele českého Intersparu. Jelikož ale vzdělaných spotřebitelů s touhou vědět, co konzumují, přibývá, bude možná jednou tentýž představitel velkého řetězce překvapen, že v jeho síti třeba právě z těchto důvodů spotřeba masa z dovozu klesne. V Maďarsku ale tento problém neexistuje.

Stejně tomu bylo i v síti Peny marketů, místní potraviny naprosto převažovaly a byly velmi dobře označené tak, jak to má být.

Staré osvědčené odrůdy vína

Maďarskými potravinami venkov žije. Na mnoha zastaveních jsme nacházeli „paprikové domy“ nebo czardy – krčmy s vyhlášenou maďarskou kuchyní. Zatímco na prvně jmenovaných objektech se od oken v prvním patře až po přízemí houpaly řetězce přeplněné papričkami, u vchodu prodejny byly papriky v různých nálevech, prášku a nebo tekuté v podobě pálenky.

Czardy předváděly na nádvoří a v zahradě typické doplňky venkova, žebřiňáky, kotlíky, okrasné tykve a vše, co dělá vesnici vesnicí. Vůně se jen z těchto objektů linula a sliny sbíhaly. Navštívili jsme jich několik, jedna z nich patří Ludovítu Takáčovi, obchodníku s cennými papíry. Ve městě Csákberény zrenovoval restauraci s vinným sklepem, jehož součástí je muzeum vinařství. O kousek dál, v sousední vesnici koupil selskou usedlost s velkým objektem jízdárny a stájí, kde chová koně. Má i vinice na 60 hektarech a produkuje především odrůdy Sauvignon a Ryzlink rýnský, o nichž během degustace krásně vypráví Viktor Lakatoš , místní šéfkuchař a vinař, jeho zaměstnanec.

Touto krajinou, vzdálenou od Budapešti na západ asi tři čtvrtě hodiny cesty, prý vedla vinařská stezka již za doby osídlení Římany. Některým odrůdám se tu dařilo obzvlášť, a to si uvědomili i Švábové, kteří tuto oblast osídlovali zhruba před třemi sty lety. Jednou z nich je podle Viktora Lakatoše odrůda Ezerijó, k její výsadbě se místní vracejí.

Při degustaci se zakusují sýry, salámy, ale také vekou se škvarkovým sádlem a paprikovou pomazánkovou. Chutě se krásně mísí a víno je ještě výraznější.

Hřebčín má tři zdroje příjmů

Po vinné stezce kolem Csákberény následovala prohlídka jízdárny a stájí v sousedství  venkovského hotelu s lázeňskými prostorami v obci Mór. Tam byla naším průvodce Kristyna Kerešová.

Kolem stájí jsou velké pastviny. Prohánělo se na nich deset vlastních koní a patnáct manažerských, což jsou koně různých vlastníků, kteří si přijíždějí zarajtovat a odpočinout v sedle. Za ustájení, krmení a veškeré služby spojené s chovem koní platí. To je vlastně i jeden ze tří příjmů hřebčína. Druhým jsou kurzy. Hodina pro dětské uchazeče přijde na 1000 forintů, což je zhruba 115 korun, dospělí za hodinu rajtování na koni zaplatí dva tisíce forintů. Potom jsou to koňská show. Hala pojme sto diváků a ti platí určitou taxu za skupinu. V průměru je to dvacet tisíc forintů na skupinu.

Prodávají se i hříbata, zrovna jsme byli svědky narození dvojčat a stejně jako místní, každý z nás drží palec mladšímu ze sourozenců, který byl výrazně slabší a tenké nohy musel mít zpevněné bandáží, aby vůbec drobné tělíčko unesly. Místní jsou ale zručnými chovateli a věřme, že se i z toho drobečka stane krásný hřebec, jakých se jich po místních pláních prohání dvě desítky.

Jako doplněk své činnosti má Ludovít Takáč prosperující golfové hřiště. Je to jeho chlouba, které podřizuje budoucnost celého komplexu svých podnikatelských aktivit. Počítá, že zejména Seveřané budou čím dál tím víc vyhledávat maďarskou pohostinnost a k ní patří s dobrým jídlem a pitím i pohyb a zdravý životní styl. To vše se v jeho síti služeb nabízí a takových jako je on, je v Maďarsku více, proto tamní venkov jen vzkvétá. Alespoň v oblasti kolem Balatonu a Hevízu, jíž jsme projížděli, tomu tak bylo.