Problémy slovenských odbytových sdružení
Zdroj: ÚZPI
Sdružování zemědělců do větších odbytových celků představuje šanci pro rozvoj agrárního sektoru. Kromě jiného také proto, že perspektivní sdružení neslouží svým členům jen při lepším zpeněžováním produkce.
Sdružování zemědělců do větších odbytových celků představuje solidní šanci pro rozvoj agrárního sektoru. Kromě jiného také proto, že perspektivní sdružení neslouží svým členům jen při lepším zpeněžováním produkce. Jejich vliv se může projevovat i například při získávání množstevních rabatů na agrární vstupy, při zvyšování přidané hodnoty, nebo při pružnějším přizpůsobování výroby požadavkům trhu.
S podporou odbytových organizací se počítá i v Programu rozvoje venkova na roky 2007-2013, který ještě musí schválit Brusel.
Navzdory tomu, že na Slovensku v minulých letech vzniklo několik desítek odbytových organizací, jejich funkčnost zdaleka nesplňuje očekávání zemědělců. Odbytová sdružení jistě nevyřeší všechny jejich problémy okamžitě. Po příčinách nedostatečné účinnosti odbytových sdružení v domácích podmínkách pátrala formou ankety rovněž i Slovenská zemědělská a potravinářská komora. Vyplynulo z ní, že současné formy odbytu zemědělských výrobků neuspokojují až 80 procent respondentů a tak za jedno z možných řešení považují vznik těchto sdružení. Víc jak polovina (53 procent) si však myslí, že v tomto směru chybí pružnější a přesvědčivější osvěta. Za nevyhnutelné označilo zakládání odbytových organizací v důsledku pokračující globalizace obchodu a potravinářského průmyslu 76 procent dotazovaných zemědělců. Zároveň však 58 procent respondentů vyslovilo přesvědčení, že jejich přínos se může výrazněji projevit až v budoucnosti, protože momentálně na trhu jednoznačně dominuje obchod, což příliš zužuje manévrovací a vyjednávací prostor pro všechny jeho dodavatele, včetně odbytových sdružení.
Mnoho prvovýrobců se setkalo na trhu s odběrateli, kteří plnili své závazky buď pozdě, nebo vůbec. Z toho vyplývá značná nedůvěra producentů k odbytu, realizovanému prostřednictvím jiných osob bez ohledu na to, zda jsou anebo budou členy odbytového sdružení. Mnozí manažeři mají obavy, že si vstupem do sdružení nepomohou a proto některé výrobní organizace, přestože se staly členy odbytového sdružení, nadále prodávají nemalou část svých výrobků individuálně. Vše tedy nasvědčuje tomu, že podpora z veřejných zdrojů může urychlit zakládání odbytových sdružení, ale jejich praktický úspěch nezaručí.
Zařazeno v Agrární komora ČR, Aktuality