KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

O zemědělcích , bez zemědělců

18/04/07

Zdroj: AK ČR

V představenstvu Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu není po nedávné rekonstrukci ani jeden zemědělec. Před tím tam byli z pěti tři. Jinými slovy, my kteří jsme objektem politiky této země a EU jsme byli odstraněni z představenstva instituce, která významnou měrou rozhoduje o podpůrných programech, které jsou pro nás životně důležité.

Jak podivné, jak zvláštní. Nic na tom nemůže změnit tvrzení, že zástupci zemědělců byli přesunuti do dozorčí rady PGRLF a zde mohou uplatňovat svou kontrolní funkci. Nemohou, budou moci pouze post faktum zjišťovat, co představenstvo bez zemědělců rozhodlo o zemědělcích. Mohli by jedině v případě, že by v PGRLF platil německý model orgánů.

Jako protiklad jiného stylu politiky si vezměme únorovou tiskovou zprávu ministra zemědělství USA Mike Johannse k návrhu zemědělského zákona na rok 2007 a citujme: „Ministerstvo zemědělství USA (USDA) zahájilo přípravy nového zemědělského zákona na rok 2007 roku 2005 formou organizace 52 diskusních fór k zemědělskému zákonu po celé zemi. Během těchto jednání a elektronickou a běžnou poštou bylo nashromážděno více než 4000 komentářů a postřehů. Ty jsou shrnuty ve 41 tematických okruzích. Prostudovali je ekonomové USDA pod vedením Dr. Keitha Collinse, a své závěry formulovali v pěti analytických studiích.“ Příklad USA jasně dokladuje, jak má vypadat v praxi agrární politika a jaká je role objektů této politiky, totiž farmářů.

Příklad druhý, tisková zpráva SVS ČR ze dne 27.3.2007 k výsledkům kontroly vzorků masa obchodovaného na našem trhu v rámci intrakomunitárního trhu (rozuměj trhu v rámci EU). Citujeme: „Ani zde nebyla zjištěna žádná závada. Maso bylo též vždy správně označeno. V době kontroly bylo zjištěno, že převážná část masa původem z jiné členské země EU pocházela ze zvířat českých chovů.“ Tento příklad dokladuje závažnější skutečnost, a sice nepřímou podporu těm, kteří nás české zemědělce a potravináře deklasují a dokonce ponižují. Naše otázky zní – jak je možné, že „převážná“ část masa pochází z českých chovů? Jíme za rok na osobu přibližně v průměru 10 kg hovězího, kterážto zvířata skutečně v relativně velkém množství vyvážíme a zhruba 42 kg vepřového, které nevyvážíme. Kde vzali naši veterináři onu „převážnou část“? Proč vůbec se do těchto soudů pouští, proč pomáhají Intersparu proti nám? Proč nikdo nezkontroluje u hovězího masa deklaraci jeho obsahu, když ví, že čtvrtina je podvodných, záměna kráva býk (viz. odborný článek doc. Ladislava Steinhausera v Řeznicko/uzenářských novinách.) Zastavení odběru červeného masa uvedeným řetězcem od českých zpracovatelů k 1.3.2007 se nápadně kryje s enormním zvýšením poptávky po vyřazených českých kravách do Rakouska.

Těch příkladů (a z nich vyplývajících otázek) by mohlo být mnoho, ale dva uvedené příklady jsou dostatečnou ilustrací současného stavu.