KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Zemědělci chtějí zůstat hospodáři ve vlastní zemi

27/03/07

Zdroj: AK ČR

Na minulé úterý Agrární komora ČR ve spolupráci se svazy, konkrétně Svazem chovatelů prasat Čech a Moravy, Zemědělským svazem, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, Českým svazem zpracovatelů masa, Českomoravským sdružením organizací ZZN a odbytovými organizacemi – národním odbytovým družstvem Centroodbyt, OD Agropork svolala do Větrného Jeníkova shromáždění producentů prasat.

Jako host byl pozván i generální ředitel firmy Maso Planá Emil Kasper, který je i viceprezidentem Potravinářské komory. Shromáždění se  i přes sněhovou kalamitu zúčastnilo na 250 chovatelů z celé ČR. Přijeli, aby se poradili spolu se zpracovateli o tom, jak dál v produkci vepřového masa, jak se vyrovnat s narůstajícími dovozy masa a jaký je čeká předpokládaný vývoj cen.

Rozhodnutí o sjednocení a rozhodnutí o odporu

Na otázku nezainteresovaných, proč se právě teď má konat nějaké velké shromáždění chovatelů jatečných zvířat hned v úvodním vystoupení odpověděl Jan Veleba, prezident Agrární komory.“Svolali jsme shromáždění chovatelů prasata jednoduše proto, že začínáme být zbyteční ve vlastní zemi. Masivní dovozy potravin všeho druhu nahrazují ve stále větším objemu naši produkci a rozměr českého zemědělství se rok od roku snižuje. Snižují se příjmy z výroby, zvyšují se dotace. Nové programy, které by nahradily naše výpadky nejsou na rozdíl od většiny zemí EU, USA a třeba takové Brazílie startovány. Politici nemají zájem nám pomoct, utápějí se ve svých aférách a boji proti sobě,“ řekl Veleba z tribuny ve Větrném Jeníkově k plnému sálu zemědělců, kterých se přímo i nepřímo dotknou i další zásahy  do jejich hospodaření..

Nejde zdaleka jen o prasata a hovězí

„Vláda odložila o další půlrok řešení biopaliv, když například v sousedním Německu je letos zákonná povinnost přimíchávat 7% objemu. Podobně jde na biopaliva Polsko. Mají zaseto více ozimé řepky, mají zákon, který umožňuje přimíchávat řepkový metylester do nafty v množství 100 l na hektar s daňovým zvýhodněním. I v ČR je zaseto více řepky v naději, že budeme mít obdobné možnosti. Nejenom že je mít nebudeme, vláda si dala dalšího půl roku na zkoumání jak na to. Otázkou také zůstává, jak bude fungovat Setuza. Jinými slovy – nebude zlevněna nafta pro vlastní spotřebu, ale bude zlevněna farmářská cena ozimé řepky,protože jí bude přebytek,“ dodal Veleba. Připomenul i možný brzký prodej půdy cizincům v ČR, zpožďující se program EAFRD atd.

„Jinými slovy , dnes už vůbec nejde jenom o prasata či hovězí. Začíná jít o všechno. Na příkladu prasat ale můžeme dokumentovat, kam až mohou jednotlivé obory českého zemědělství dospět,“ varoval přítomné Veleba.

„Píše se rok 2007, všechna dosavadní „mírová“ opatření se míjí účinkem a proto nám nezbývá než přistoupit k akci. Předkládám zde proto návrh krizového štábu, který zní – zorganizovat první blokádu hraničního přechodu, přes který se valí do ČR potraviny,“ řekl Veleba. Jak přítomné informoval ve shodě s představitelem Agrární komory i viceprezident Potravinářské komory Emil Kasper, ze zahraničí do České republiky přichází maso ve velkém, ale na pultech supermarketů je často pod značkou CZ. Ve výrobnách řetězců se tak zvaně přebaluje a spotřebitel nemá šanci zjistit odkud vlastně maso je. I ti, co by chtěli podpořit české zemědělce a zpracovatele konzumem  domácích potravin, jak je tomu třeba u spotřebitelů v Německu i Rakousku, kteří striktně žádají  na pultech svou produkci, u nás to možné často není. „Pod cezetkou v řetězcích  je tak i zahraniční maso,“ řekl Kasper.

Hodinová blokáda v Dolním Dvořišti

Čeští zemědělci se na shromáždění ve Větrném Jeníkově rozhodli , že 26.3. zablokují jihočeský hraniční přechod s Rakouskem v Dolním Dvořišti. Asi hodinovou blokádou chce několik stovek protestujících s transparenty a letáky upozorňovat na situaci českých chovatelů prasat, které ohrožuje rostoucí dovoz masa a dalších potravin.

Asi 150 až 200 protestujících se podle předpokladu komory sejde v 11:00 hodin na hraničním přechodu.  Rakouskou hranici si zemědělci vybrali z toho důvodu, že odtud začal nedávno ve velkém dovážet vepřové maso obchodní řetězec Interspar. Tento řetězec před pár dny zrušil prodej českého masa ve více než polovině svých obchodů. Zahraniční vepřové maso prodávají také obchody Ahold nebo Tesco. Podle Agrární komory kvůli dovozu čeští producenti masa letos přijdou o  2,4 miliardy korun.

Veleba uvedl, že blokády by se výhledově mohly týkat i hraničních přechodů s Polskem a Německem, odkud se také do ČR dováží významná část potravin. Požadují to někteří členové komory. Podle Veleby by takový postup musel podpořit celorepublikový sněm komory, který se bude konat 29. března.

Ceny u prasat jsou podhodnocené

Chovatelé uvádějí, že kvůli loňské nízké úrodě obilí za poslední rok stouply náklady na chov prasat v průměru o 15 procent, výkupní cena zvířat ale ve stejném období klesla o 13 procent. V roce 2006 dostávali za kilogram živé hmotnosti 31,30 Kč, na počátku letošního roku už jen 27,40 Kč a v tuto dobu je už na 25 korunách. Předseda Svazu chovatelů prasat Čech a Moravy Jaroslav Hajda prohlásil, že tuzemská produkce je stejně kvalitní jako dovozy. Česko se podle něj stává odbytištěm pro přebytky velkých cizích výrobců a domácí chovatelé musejí podstatně snižovat počty prasnic. Jenom na Opavsku se nyní likviduje kolem 2 000 prasnic a mnoho dalších chovatelů se rozhodne podle vývoje ceny.

„Farmářské ceny jsou nízké,“ souhlasil Emil Kasper.“Jsme pro úpravu jak farmářských cen tak určité zvýšení cen vepřového na pultech. Rostou náklady za energii, pohonné hmoty, ceny u prasat a vepřového to ale neodrážejí,“ dodal.

V zahraničí se manifestuje ostře

Politici z ODS s protesty sice nesouhlasí, zemědělci ale poukazují na zahraničí, kde si farmáři podobné věci, na něž si stěžují čeští kolegové, zdaleka nenechávají jen v klidu líbit . Známe to z obrazovky, jak se zapalují otepi slámy, střílí se gumovými projektily a to nezřídka i v Bruselu. Během předvstupních jednání, to právě před sídlem zemědělského komisariátu v Bruselu zažili i čeští novináři, kteří tam byli spolu s dalšími z kandidátských zemí na týdenním semináři a nestačili se uhýbat,aby i oni nějakou neschytali.  K podobným protestům přistoupili v minulých letech i zemědělci v dalších zemích Evropské unie, „nováčci“. Asi největší protestní akcí maďarských zemědělců byla na jaře 2005 série demonstrací, při nichž traktory blokovaly některé silnice. Akce vyvrcholily protestem několika tisíc farmářů před budovou parlamentu v Budapešti a skončily po téměř třech týdnech dohodou s vládou o dodatečných financích a prodloužení doby splatnosti úvěrů. Vymoci na vládě dotace se pokoušeli blokacemi silnic do Budapešti zemědělci také o rok dříve, v únoru 2004.

Několik týdnů na jaře 2003 protestovali polští farmáři, kteří se domáhali zvýšení výkupních cen některých zemědělských produktů. Za zvýšení výkupních cen mléka demonstrovali před mlékárenskými podniky v březnu 2005 farmáři v Rakousku. Lepší cenu za svou produkci a odškodnění za ztráty, jež utrpěly při sněhové bouři, požadovaly tisíce zemědělců v Řecku začátkem roku 2002. Jejich demonstrace zahrnovaly i blokaci dálnice do Atén.

Nenechat na sobě štípat pařezy, radí Kypřané

V roce 2005, rok po vstupu do EU, blokovali dálnice a výpadovky po celém ostrově Kypr tamní zemědělci na protest proti odmítavému postoji  Velké Británie k odkupu jejich brambor, na něž byly sice smlouvy,ale dodatečně si to chtěli obchodníci rozmyslet a nakoupit jinde levněji. Kypřani zvítězili a Evropská unie jim dokonce  uhradila veškeré vzniklé ztráty. Na telefonický dotaz, co především přispělo k úspěchu při vyjednávání generální sekretář Unie kyperských farmářů (EKA) Costas Constantinides řekl. „Měli jsme podporu u našeho premiéra. V den , kdy jsme zahájili demonstrace,  jsme společně vystoupili v televizi v hlavním zpravodajském servisu a vysvětlili spoluobčanům , o co nám jde,“ řekl na vysvětlenou v minulém týdnu Costas Constantinides, který zároveň  působí v ekonomické komisi  nevládních zemědělských organizací v Bruselu. Tvrdí, že ten kdo si nechá vše líbit, je dopředu mrtvý člověk. Prozradil, že v Bruselu nejvíc křičí polští zemědělci a postupně získali i nejvíc výhod.

Novelizace zákona o hospodářské soutěži

„Nechceme se přít za každou cenu, ale pokud nám jde o holé živobytí, nemůžeme tomu přihlížet nečinně,“ uvedl Jan Veleba. K přítomným hovořil stručně a vymezil sedm bodů, k nimž se budou nyní zemědělci vracet. Jedním z nich je prosazování kontrol masa v obchodech a tím posledním , sedmým, je  i pozornost daná legislativě. „Nezbývá než učinit další pokus novelizace zákona o hospodářské soutěži a vymezit v něm ekonomickou závislost, respektive ekonomickou dominanci řetězců. Na tom nyní pracujeme s některými poslanci,“ uzavřel Veleba..