KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Jan Veleba: Nebudeme jen trpně přihlížet exodu českého zemědělství

21/03/07

Zdroj: AK ČR

Součástí Agrární komory ČR s více než stotisícovou členskou základnou tvořenou zemědělci je také silná potravinářská divize. Proto vedení agrární komory organizovalo nedávné setkání  generálních ředitelů několika mlékárenských firem, masného průmyslu, drůbežářského  a konzervárenského s ministrem Petrem Gandalovičem.

Proto lobuje za potravináře, jimž se čím dál tím stávají regály supermarketů těsnějšími a nuceně musí ustupovat dováženým potravinám. Proto také společně  s potravináři budou zemědělci dělat snídaně s předsedy jednotlivých parlamentních stran a na nich předvedou křiklavé příklady v rozdílnosti značení potravin našich a těch z dovozu.

Trojí srovnání, tři propadáky

O první takové akci  AKČR sice již článkem na první stránce informoval Zemědělec v minulém týdnu., ovšem bez zdroje tohoto dění. Jan Veleba, prezident AKČR totiž před časem písemně vyzval politiky k společné propagaci českých potravin. Jako první zareagovali sociální demokraté. Z potravinářů se tentokrát osvěty chopili  zástupci 3 svazů, mlékárenského, zpracovatelů masa a z drůbežářské unie. Názorně předvedli  a dali k degustaci český sýr s obsahem mléčného tuku a bílkoviny a srovnával se „sýr“ z dovozu, kde vše mléčné nahradil palmový olej. Ochutnávaly se pravé české špekáčky a blátivý výrobek z dovozu, který tím, že je vyrobený za hranicemi ČR smí nosit toto hrdé označení ,aniž splňuje naše přísné normy. Zůstalo také během ochutnávky takřka veškeré množství na táce. A vejce, ta byla zlatým hřebem snídaně. U českých vajec bylo na první pohled patrné dobré značení, byla čistá a bez poskvrny. Holandská a polská  se tomuto modelu blížila vzdáleně. Značení bylo jen těžko dohledatelné, vejce špinavá a v jednom obalu prasklá, což je snadná možnost kontaminace salmonelou. Jiří Kopáček za Českomoravský mlékárenský svaz představil novinářům jeden z příkladů za všechny, jak je náš spotřebitel maten názvem. Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa zase dal k dobru a ochutnání špekáčky  a „nešpekáčky“ a navíc předvedl čtyři šunky, u nichž anonymně měli politici  přijít na to, kde je víc vody, než čisté svaloviny. Označení 40,60,80 a 100 procent vyjadřovalo jasně rozdílnost výrobků a degustátoři i novináři mezi čtyřicítkou a stovkou neměli pochyb. Množství vody ve výrobku sráželo jeho chuť,ale pokud by nebylo bezprostřední srovnání, jistota v rozdílnosti už by nebyla tak velká. A značení šunky třemi písmeny ARO, bez předchozí informace, vodítkem pro odlišení vodové šunky od té, v níž převažuje čistá svalovina, určitě není. U vajec bylo všem jasné po kterých sáhnout. Když ale v některém ze supermarketů nemáte na vybranou a jiná než polská nejsou, je těžké hledat větší kvalitu.

Zemědělci přistoupí k blokádám hranic

Na tiskové konferenci v Brně uplynulé pondělí Jan Veleba spolu se zástupcem řezníků Jaromírem Kloudem, zástupcem chovatelů prasat Jaroslavem Hajdou a ředitelem Agroporku Zdeňkem Stávkem informoval novináře o pádu cen u jatečných prasat. Některé chovy svou činnost končí a zemědělci svou bídu přičítají rostoucím dovozům masa. Ty samozřejmě nevítají ani řezníci a za současného stavu ani farmářskou cenu za jatečná prasata nemohou zvednout. Zemědělci svému exodu dál nehodlají jen přihlížet a do konce března chtějí uspořádat blokádu hraničních přechodů s Rakouskem, odkud obchodní řetězce dovážejí do Česka stále více vepřového, ale i hovězího masa. „Protestní akcí chceme poukázat na to, že českému chovu prasat hrozí kolaps,“ řekl na tiskové konferenci prezident Agrární komory Jan Veleba. Chování obchodních řetězců podle něj způsobuje tuzemským zemědělcům ztráty přes 2,4 miliardy korun ročně.

Společnost Ahold otevřela v srpnu minulého roku balírnu masa v polském Krakově, odkud zásobuje své obchody v ČR, Polsku a na Slovensku. Nákup českého masa tím snížila na pětinu. Podobně se zachoval řetězec Interspar, který ve více než polovině obchodů zrušil prodej českého masa a začal dovážet maso z Rakouska. Dalším řetězcem je podle Veleby Tesco, které dováží až polovinu veškerého prodaného masa. „Celkem jde tedy o 37.000 tun masa a ztrátu asi 2,4 miliardy korun ročně,“ řekl Veleba.

Dalším krokem zemědělců bude rozdávání letáků před obchodními řetězci, které dovážejí převážnou část masa ze zahraničí. „Při minulé akci jsme rozdali asi 6000 letáků, tentokrát jich mohou být statisíce. Chceme lidi přesvědčit k tomu, aby dávali přednost českým potravinám,“ dodal Veleba. Podle něj jsou třeba tuzemské mléčné výrobky až o 48 hodin čerstvější než dovážené, maso také a navíc v jeho značení jsou domácí  masokombináty velmi precizní a neexistuje, aby na balíčku masa bylo jen označení hovězí, bez uvedení stáje a data narození zvířete. Nelze také zaměnit u tuzemských mas svalovinu z krávy za býčka nebo jalovici, tato masa jsou až trojnásobně dražší než maso ze starších krav.Tuzemské značení tomu brání.  Zemědělci  o svém záměru budou informovat zástupce parlamentních stran a uvědomili o svém záměru i ministra zemědělství Petra Gandaloviče.“Někteří kolegové jsou nezájmem státu o masové dovozy potravin a vytěsňování valné části naší produkce z trhy velmi pobouřeni a chtějí bránit dovozům nejen z Rakouska,ale i z Polska. O způsobu blokád a počtu zatarasených hraničních přechodů budeme včas veřejnost informovat,“ uvedl Veleba a dodal, že zemědělci s potravináři nebudou jen trpně přihlížet svému exodu.

Dovoz a vývoz živých prasat a vepřového masa v letech 2003-2006 (v tunách)