Souvislost mezi oběma nemocemi byla zjištěna poté, co chovatelé začali uvádět zvýšený počet případů PMWS u vykrmovaných prasat. Virus PCVAD je druhově specifický, nešíří se na další druhy zvířat; jiné typy cirkoviru byly zjištěny u ptáků.

Američtí vědci uvádějí, že každé stádo prasat v USA je infikované virem PCVAD, ale ne všechna stáda jsou jím ovlivněna ( nevykazují symptomy onemocnění). Faktor, který spouští onemocnění není znám. Virus PCVAD napadá lymfatický systém a prasata nejsou schopná obrany vůči dalším patogenům.

Univerzita v Kansasu získala grant od National Pork Board v hodnotě 70 000 USD na výzkum onemocnění PCVAD a pro vývoj vakcíny. Vědci na základě průzkumu zjistili až 20% ztráty vykrmovaných prasat v důsledku virového onemocnění. Onemocnění se šíří rychle a nahodile a je obtížně předpovědět kdy a kde se vyskytne.

Pro zlepšení účinnosti výroby vepřového masa a pro snížení rizika nemocí u prasat probíhá v ARS (Agricultural Research Service) průzkum a sekvencování prasečího genomu.

Na počátku 2006 udělil US department univerzitě v Illinos grant na zjištění sekvencí geonomu prasat. Cílem je identifikace genů, které ovlivňují důležité vlastnosti a umožní identifikaci a selekci prasat se žádoucími vlastnostmi, včetně odolnosti vůči nemocím.

Od ideální prasečí populace se očekává levnější výroba bezpečného a chutného vepřového masa. Prasata by měla být zdravější, méně citlivá vůči nemocím a stresu a s vysokými reprodukčními vlastnostmi.

Znalost geonomu prasat je významná pro podobnost s lidským genomem a pro jeho využití v biomedicinálním výzkumu.