Unie mění pravidla v neprospěch nových zemí

Změny podmínek pro žadatele o evropské podpory, které od doby vstupu nových zemí přijala nebo se chystá přijmout Evropská unie, nováčky jednoznačně znevýhodňují. Konstatoval to prezident Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslav Camplík.

Jedním z příkladů je podle jeho slov současné pojetí malého a středního podniku, které prakticky brání podporovat tuzemský potravinářský průmysl. Do kritérií malých podniků totiž podle Camplíka nespadají domácí výrobci potravin, které jsou nejvíce perspektivní, jako jsou Kostelecké uzeniny nebo jihočeská Madeta. „Naši potravináři by sice měli od příštího roku dostat více peněz, je ale otázkou, kdo na ně bude mít vůbec nárok,“ tvrdí prezident.

Tuzemští potravináři mají také podle Camplíka problémy s marketingovou podporou v případě exportu potravin mimo Evropskou unii. „Podmínky se neustále mění, Evropská komise již několikrát potvrdila, že „toto je ta správná komodita“, a když uděláme projekty a zaplatíme za to peníze, dozvíme se, že příslušné výrobky předmětem podpory být nemohou,“ popisuje situaci prezident.

Podle ředitele PK Miroslava Koberny navíc Komise znovu oživila diskuse o takzvaném primárním a sekundárním zpracování výrobků, přičemž v současné době je několik možných výkladů, což umožňuje rozhodování podle libovůle bruselských úředníků. To pak souvisí s marketingovou podporou odbytu. „Každopádně cítíme, že EK v řadě případů nastavuje pravidla tak, aby byly nové země znevýhodněny, protože v nich cítí konkurenci,“ myslí si Camplík.

Klasickým problémem je podle něj avizovaná změna podmínek pro podpory tuzemské potravinářské produkce v rámci projektu KLASA. Podle signálů z Bruselu by mělo od května příštího roku dojít ke zpřísnění podmínek propagace této značky. „Například by nesměla být reklama v televizi, nesměly by být billboardy či podpora odbytu na obchodních místech, takže by vlastně nesmělo být nic. Maximálně by mohly být povoleny prezentace mimo obchodní místa,“ uvádí prezident. To je podle potravinářů pro nové země zcela diskriminují. ČR, ale nejen ona, se totiž nachází teprve na samém počátku propagace národní potravinářské produkce, zatímco země EU-15 investovaly do ní v předchozích letech investovaly násobně vyšší prostředky, které celý proces nastartovaly.

Podle Koberny se avizované zpřísnění podmínek podpory marketingu týká sice všech zemí, nejen nových, jenže „staré země to už tolik nepotřebují“. Naopak pro ČR je systémová propagace domácí produkce, zejména pod tlakem společného evropského trhu, naprosto nezbytná. „Ukončení projektu KLASA by byla pro nás velká rána. Řada firem má na tuto značku připravené projekty, a chtějí je v nejbližší době spustit. U nás není pro omezení podpor vhodný čas, my jsme stále v té startovací fázi a také naše podniky nejsou v té ekonomické situaci , jako třeba německé,“ tvrdí Camplík.

Komora přitom není podle prezidenta proti tomu, aby prezentaci domácí produkce platili, stejně jako v jiných zemí EU, alespoň částečně samy podniky. „Spoluúčast by ale měla být časově odstupňovaná, rozhodně by neměla být na začátku na nějakých 50 procentech. My jsme od počátku říkali, že v budoucnosti počítáme se spoluúčastí výrobců, ale musí to být v okamžiku, kdy opravdu podnikatelé uznají, že jim ta značka něco přináší a že je již na trhu zavedena. Nyní jsme doslova ve zlomové fázi, kdy je naděje, že během dalšího roku či dvou bude mít ta značka své jméno, začaly v tom být aktivní velké firmy, je o to skutečný zájem. Proto je nutné v projektu KLASA pokračovat,“ uzavírá Camplík.