V nejteplejších částech republiky začaly v minulých dnech žně. Předpokládá se, že úroda obilí bude asi o devět procent nižší než vloni. Výše výkupních cen, pro jejichž růst hovoří příznivější situace na obilním trhu než v minulých dvou letech, zatím zůstává za očekáváním pěstitelů.

Letošní sklizeň základních obilovin by podle prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 20. červnu měla dosáhnout 6,306 milionu tun. Proti loňskému roku to představuje pokles téměř o 638 tisíc tun, tj. o 9,2 procenta. Zhruba stejným dílem ovlivní nižší sklizeň úbytek osevních ploch o 74,5 tisíce hektarů na 1,43 milionu hektarů a pokles průměrného hektarového výnosu z loňských 4,61 na 4,41 tuny.
Na očekávaném snížení produkce se podílí především menší úroda ozimé pšenice, která by podle odhadu ČSÚ měla meziročně klesnout o deset procent na 3,93 milionu tun. Stojí za tím jak redukce ploch o 43 tisíc hektarů na necelých 720 tisíc hektarů, tak snížení výnosu z loňských 5,15 na 4,92 tuny z hektaru. Výpadek v porovnání s loňskou sklizní předpovídá statistika také u dalších ozimů. Nejcitelnější – o 53 procent – má být u žita, které pěstitelé zaseli pouze na 22,5 tisíce hektarů, tedy ani ne na polovině loňské výměry. Produkce ozimého ječmene má být podle prvního odhadu ČSÚ nižší o 23 procent, když plocha klesla oproti minulému roku asi o 22 tisíc hektarů na 102,5 tisíce a očekává se průměrný hektarový výnos 4,1 tuny, zatímco vloni byl 4,4 tuny.
Meziročně lepší výsledky potvrzuje statistika u jarní pšenice, která nahradila špatně přezimující ozimy. Mělo by se jí sklidit o 25 procent více než v loňském roce. U jarního ječmene se i přes nárůst ploch o 29 tisíc hektarů na 425,6 tisíce očekává přibližně stejná úroda. Podle prvních odhadů by se totiž měl snížit průměrný výnos ze 4,15 na 3,87 tuny z hektaru.
„I přes pokles ploch by odhadovaná sklizeň základních obilovin měla být lepším průměrem, když ji srovnáváme s výsledky od roku 1993,“ hodnotí ředitel zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek. Upozorňuje, že jde o první orientační odhad sklizně, který počítá s normálním průběhem žní. „Pokud další vývoj bude standardní, tak se očekávaná produkce spíš zvýší, než sníží,“ poznamenal.
Agrární komora je podle tajemníka Jana Záhorky ve svých předpokladech o něco skeptičtější. „Byly záplavy, řada porostů je velmi řídkých, po četných zaorávkách nastoupily jařiny, které mají menší výnosy, navíc se kvůli dlouhé zimě sely pozdě,“ připomíná.
„U základních obilovin se shodujeme s odhadem sklizně, který zveřejnil ČSÚ,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. O 638 tisíc tun nižší produkce a k tomu o 650 tisíc tun nižší zásoby přede žněmi v porovnání s minulým rokem se podle něho musí projevit v lepších výkupních cenách. První nabídky tomu však neodpovídají.
„Je to naprostý výsměch, když mlynáři zkoušejí cenu 2700 korun za tunu potravinářské pšenice. Jestli je to jejich předžňová strategie, tak doufám, že nebude úspěšná,“ řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec.
Nabízené ceny – 2400 korun za tunu krmné pšenice a 2700 korun za tunu potravinářské pšenice – neodpovídají podle Záhorky reálné situaci na trhu u nás a v Evropě. „Intervenční cena by skutečně měla být záchrannou sítí. Bohužel ti, kteří nemají obilí od kombajnu kam složit a od výkupů čerpali zelené úvěry, budou asi muset prodat úrodu za nízké ceny,“ dodal tajemník komory.
Miroslav Jirovský doporučuje dohodnout se na zálohových cenách: „Vyúčtování se může odložit na konec září, kdy už bude známá výše sklizně z celé republiky. Takový postup svědčí o slušnosti obchodního partnera. Zelený úvěr je od toho, aby zemědělcům pomohl a ne je poškodil.“ Když i nadále bude obdobné počasí, bude podle předsedy zemědělského svazu větší podíl kvalitního obilí a zvedne se i nabídka na intervenční nákup, jehož cena by měla být prahovou pro úroveň na trhu. Jak Jirovský dodal, o zájmu o obilí mimo jiné svědčí i to, že ze západních Čech se ještě v minulých dnech vyvážela loňská krmná pšenice za 2900 korun za tunu.