U biopotravin je trend v zahraničním obchodu obdobný jako u konvenčních produktů. Vyvážíme hlavně suroviny, zatímco k nám míří hotové výrobky. Poptávka na českém trhu stoupá, za západní Evropou však ve spotřebě biopotravin stále zaostáváme.

Dlouhodobě slabým článkem ekologického zemědělství je domácí zpracovatelský průmysl. Podle Tomáše Václavíka z agentury Green marketing to má řadu příčin. „Trh je příliš malý na to, aby nalákal velké, konvenční zpracovatele, i když výjimky existují. Drobní zpracovatelé zase nemají finance na potřebné investice a výrobu přímo na farmách téměř znemožňují velice přísné hygienické předpisy,“ konstatuje marketingový odborník svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Vloni podle něho Česká republika zvýšila vývoz biosurovin, zejména obilí do sousedních zemí, kde je po ekologické produkci poptávka, zatímco doma ze strany zpracovatelů chybí.
„Zvýšený zájem českých spotřebitelů o biopotraviny pak uspokojují dovozci, kteří zásobují zdejší trh hotovými výrobky,“ konstatuje Václavík. Biopotraviny u nás nabízejí hlavně supermarkety a hypermarkety, i když jen v omezeném sortimentu. Podle údajů z roku 2004 měly řetězce na tomto trhu podíl 65 procent. Zhruba čtvrtina biopotravin se prodávala ve specializovaných prodejnách a obchodech se zdravou výživou, které jsou většinou ve velkých městech.
V minulém roce se prodej biopotravin zvýšil oproti předchozímu roku asi o třetinu. Na celkové spotřebě potravin má ovšem stále nízký podíl – jen zhruba desetinu procenta, což je výrazně méně než v západoevropských zemích. Zatímco podle údajů Green marketing utratil každý obyvatel České republiky vloni za biopotraviny 35 korun, rok předtím to bylo 27 korun, tak Brit vydal ročně na tyto nákupy 2453 korun a Němec 1184 korun.