Stále hlasitější kritika zemědělců snad přiměla Státní zemědělský intervenční fond, aby zrychlil vyplácení agroenvironmentálních podpor za loňský rok. Dosud však nepřišlo na řadu ekologické zemědělství.

Svaz marginálních oblastí se minulý týden dopisem opět obrátil na ministra zemědělství Jana Mládka a znovu ho požádal o nápravu neutěšeného stavu ve vyplácení podpor z agroenvironmentálních opatření za minulý rok. „Od ministerstva jsme na náš dopis z 25. dubna dostali neuspokojivou odpověď, že dokončení administrace výplat agroenvi proběhne do konce letošního srpna,“ uvedl předseda svazu Milan Boleslav. Za alibistické považuje také vyjádření ministerstva zemědělství (MZe), že za nic nemůže a odpovědnost je na Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Ten letos peníze na agroenvi opatření začal rozesílat 12. dubna, tedy o víc než měsíc a půl déle než vloni.
Fond podle informací k minulému čtvrtku vyplatil 706 milionů korun z nárokovaných 3,256 miliardy korun. Peníze podle tiskové mluvčí SZIF Jitky Slukové poukázal 4805 žadatelům z celkového počtu 9287.
Z přehledu k 16. květnu, který od fondu dostal Svaz marginálních oblastí, vyplývá, že na účtech žadatelů bylo k uvedenému datu 269 milionů korun a zaúčtováno 104 milionů korun.
„Předpokládáme do konce května vydání minimálně osm tisíc rozhodnutí a jejich proplacení,“ sdělila našemu týdeníku tisková mluvčí fondu.
Vysvětlila také, že z agroenvi opatření se nyní administrují žádosti podle četnosti, finanční obálky těchto opatření a množství kombinací jednotlivých titulů, a to na ošetřování travních porostů, zatravňování, meziplodiny, biopásy, ptačí lokality a integrované systémy pěstování ovoce a zeleniny. „Celkem tak bylo vydáno 5765 rozhodnutí za 907,8 milionu korun. Představuje to 62 procent žádostí z celkového počtu,“ upřesnila Sluková. Dodala, že dalším vyřizovaným podopatřením bude ekologické zemědělství, kde je 696 žádostí na 292 milionů korun. „Prozatím u něj nebylo vydáno žádné rozhodnutí,“ konstatovala mluvčí. Připomněla velkou složitost agroenvi opatření, když v průběhu administrace bylo třikrát novelizované příslušné vládní nařízení a v 8213 případech nahlásili žadatelé změnu zařazení.
„Je paradoxem, že farmáři, kteří se rozhodli v souladu s politikou vlády a ministerstva omezit produkci a tržby nahradit nabízenými kompenzacemi za nevýrobu, dostávají tyto platby až jako poslední. Proč mají přednost dotace na ornou půdu před platbami ekologickým zemědělcům na louky a pastviny,“ ptá se Boleslav. Poznamenává, že přitom právě o potřebě luk a pastvin či ekologického zemědělství v horách a podhorách se tolik mluvilo po posledních povodních.
Z národních doplňkových plateb, tzv. top-up, SZIF vyplatil přes 6,7 miliardy korun. „Z toho zhruba 3,5 miliardy korun, tedy 53 procent plateb, obdrželi žadatelé, kteří žádali o podporu LFA,“ zdůraznila Sluková.
„U nás agroenvi představuje třetinu dotací. Jsme tlačeni k tomu, abychom nevyráběli, na druhé straně podpory chodí pozdě,“ řekl jednatel společnosti Jantar z Bruntálu František Novák, který je v představenstvu Agrární komory ČR za Moravskoslezský kraj. Ze svého okolí ví o tom, že rozhodnutí o přiznání agroenvi podpor dostali zatím spíš menší zemědělci než velké podniky. „Měli jsme splatit překlenovací úvěr pro LFA, budeme potřebovat peníze na naftu a když peníze od fondu nepřicházejí, dostáváme se do velmi složité situace,“ posteskl si.
Svaz marginálních oblastí proto chce po ministru Mládkovi zprostředkování provozních půjček pro farmáře, kteří neobdrží peníze za loňský rok ani do 1. června. „Blíží se senoseče a sklizeň objemných krmiv, tedy rozhodující etapa, kdy zemědělci musí plnit podmínky pětiletých závazků,“ připomíná Boleslav.
Přímo na SZIF se kvůli urychlení výplat těchto podpor nedávno obrátila dopisem Asociace soukromého zemědělství ČR. „Neopodstatněné zpoždění podpor může vést k existenčním problémům zemědělců v horských a podhorských oblastech,“ uvedl tajemník asociace Jaroslav Šebek.