Zpravodajové Evropského parlamentu, představitelé Evropské komise a zástupci Rakouska jako předsedy Rady EU dnes vyjádřili potěšení nad tím, že se jim podařilo dospět těsně ke kompromisnímu znění předpisů, podle kterých budou v příštích sedmi letech chudší země jako ČR čerpat peníze z fondů EU. Výbor EP pro regionální politiku bude hlasovat ve středu, vlády členských zemí by měly zákony schválit v pátek.

Z debaty ve výboru EP vyplynulo, že zbývá už jen dořešit otázku, jak nakládat s penězi, které ta která země nebo ten který region nespotřebují v předepsané lhůtě, zprvu čtyřleté a od roku 2010 tříleté. EP požadoval, aby se tyto prostředky nevracely do státních rozpočtů, ale byly k dispozici jiným zemím, které dokáží rychleji a kvalitněji připravit projekty. Členské státy zřízení takové rezervy většinově odmítly.

Zpravodaj EP Konstantinos Hacidakis proto dnes požadoval aspoň dohodu o textu deklarace, která by umožnila tuto otázku opět nastolit, až to bude aktuální, tedy po roce 2010. Zástupce Rakouska nejevil valný zájem, zatímco Evropská komise se nabízela, že text připraví.

Česká republika a další nové státy tento koncept odmítají. Mají dojem, že by mohl být využíván k úskokům vedoucím k přelévání peněz do zemí, které mají značné zkušenosti s přípravou projektů, ale klesající nárok, jako jsou Španělsko nebo Řecko.

Nové členské státy na prosincovém summitu EU prosadily, že snížení prostředků, jež pro ně měly být určeny, bude vyváženo usnadněním podmínek pro jejich využití. Vymohly si jak zmíněnou čtyřletou lhůtu pro čerpání peněz určených na léta 2007 až 2009, tak možnost hradit z fondů EU nevratitelnou daň z přidané hodnoty a zapojit do spolufinancování projektů soukromý kapitál. Tyto výhody byly nyní ovšem rozšířeny na všechny země EU.

„Od začátku jsme byli přesvědčeni, že daň z přidané hodnoty se nemá hradit z evropských peněz. Bylo však lépe to umožnit všem bez rozdílu, než kvůli tomu vést svatou válku,“ řekl zpravodaj EP Giovanni Fava.

Vyzdvihl také, že se povedlo výrazně omezit možné výdaje z fondů EU na bydlení, tedy na opravy panelových domů hlavně v nových zemích. Kdyby se na tento účel uvolnilo víc, uvedl, podněcovala by se tím spekulace s nemovitostmi. Také zástupce EK označil za „rozumné“, že na tento účel nebude možné v dané zemi utratit víc než dvě procenta pro ni určená z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

EP dále prosadil, že při posuzování a schvalování projektů se budou nově brát v úvahu také potřeby tělesně postižených osob (zejména u staveb), bude se klást větší důraz na ekologická a na bezpečnostní hlediska.

Na podporu chudším zemím a regionům vyčlenila EU pro příštích sedm let 307,6 miliardy eur, což je 37 procent celého rozpočtu. Na Českou republiku z této sumy připadá 23,7 miliardy eur, tedy asi 688 miliard korun.

• Z celkových 96 miliard korun ve fondech EU zatím dokázala Česká republika vyčerpat pouhou desetinu. Pokud je Vám líto nevyužitých 86 miliard, klikněte zde a nechte si poradit kam pro ně.