KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Biomasa čeká na odbyt

10/11/05

Článek AGROWEB

Nový zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, který platí od letošního srpna, by měl podnítit zájem o biomasu. Přitom její největší potenciál je podle odborníků ve fytomase. Zemědělci ale nejsou připraveni na očekávaný rozvoj trhu s biomasou. K pěstování energetických plodin je dosud většinou nic nemotivovalo. Nebyl odbyt, ani zajímavé dotace. Výše podpory je zřejmě nepřesvědčí ani v příštím roce a jaká bude v dalších letech, se neví. K přechodu od přebytkových komodit k „pěstování energie“ může zemědělce přimět až skutečná poptávka a přijatelné výkupní ceny.

„Jde o to vytvořit podmínky, aby se zemědělcům rostlinnou biomasu vyplatilo dělat,“ uvědomuje si Ladislav Pazdera, ředitel odboru ekologické energetiky ministerstva průmyslu a obchodu. Připomíná, že Česká republika dnes neplní ani polovinu cíle, k němuž se zavázala – vyrábět v roce 2010 osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Vloni byl tento podíl 3,29 procenta, přičemž více než tři čtvrtiny obnovitelných zdrojů představovala voda. Letos se toto procento patrně výrazněji nezvýší,“ předpokládá Pazdera.
Odborníci se shodují, že největším potenciálním zdrojem obnovitelných zdrojů energie je cíleně pěstovaná biomasa. Ani její propagátoři však nevěří, že v blízké budoucnosti lze v tomto směru čekat zlom. „Ještě několik let nenastane rozvoj fytoenergetiky, i když možnosti jsou obrovské,“ domnívá se předseda sdružení CZ Biom Miroslav Šafařík. Přičítá to i současné dotační politice v zemědělství.
Pěstitelé energetických bylin mohou stejně jako na ostatní zemědělskou půdu čerpat přímou platbu na hektar z unijních zdrojů, nemají však nárok na podporu z doplňkových národních plateb, tzv. top-up. Místo toho mohou žádat o speciální národní dotaci, jejíž výše je velmi blízko sazbě na ornou půdu z top-up. Letos tuto dotaci podle Hugo Roldána z odboru komunikace ministerstva zemědělství dostane 36 subjektů dohromady na 1005 hektarů. Její výše bude 2000 korun na hektar, tedy stejně jako vloni, kdy podporu vyřizoval Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Počet žadatelů se oproti minulému roku téměř nezměnil, dotovaná plocha v roce 2004 zahrnula 914 hektarů. Rok předtím, kdy podpory vyplácel Státní zemědělský intervenční fond v rámci programu set-aside, byla platba na hektar 5500 korun a směřovala na 952 hektarů.
Ministerstvo zemědělství očekávalo, že zájem o dotace na energetické byliny bude letos větší. Vyčleněných šest milionů korun se vyčerpá jen asi ze třetiny. „Je to dáno značným zpožděním legislativy upravující výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že příslušný zákon neplatil od začátku roku a tudíž panovala nejistota podnikatelského prostředí pro případné investice, není na českém trhu zatím dostatečná poptávka po biomase a chybí větší zájem o pěstování energetických plodin,“ vysvětluje za MZe Hugo Roldán. Motivovat zemědělce vyšší podporou by podle něho bylo problematické: „Naše dotace v EU byla schválena díky tomu, že existovala ještě před vstupem země do unie. Nová výše podpory by musela být znovu notifikována. Posílení dotace však není možné z důvodu, že v EU je podpora v podobě uhlíkového kreditu (45 eur na hektar) nižší než u nás,“ uvedl.
Rozšíření plantáží rychle rostoucích dřevin je podmíněno výstavbou výtopen využívajících biomasu. Vloni se u nás tyto dřeviny vysadily pouze asi na 70 hektarech.
Zpoždění neměl jen dlouho projednávaný zákon o využívání obnovitelných zdrojů, ale stále nejsou schválené ani tři doprovodné vyhlášky. Na které druhy a způsoby využití biomasy při výrobě elektřiny se vztahuje podpora, má stanovit vyhláška ministerstva životního prostředí, které tyto otázky konzultuje s MZe. Z biomasy, jejíž spalování či spoluspalování se podporuje přes minimální výkupní ceny elektřiny, MZe předem vylučuje obilí. „Existuje široké spektrum podporovaných speciálních energetických plodin, které tento účel splňují daleko lépe. Pěstování obilí se v naší zemi z pohledu veřejného mínění i kulturních tradic považuje za činnost s cílem získat ryze potravinovou plodinu,“ vysvětluje MZe. Na druhou stranu je nakloněno nepotravinářskému užití obilí k výrobě bioetanolu.
Rozšíření biomasy v energetice má napomoci dlouhodobá podpora založená na minimálních výkupních cenách elektřiny a zelených bonusech. Nový zákon garantuje patnáctiletou platnost těchto cen, které se meziročně mohou snížit nejvýše o pět procent. „O to důležitější je nastavení cen na příští rok,“ upozornil Roman Senecký ze Svazu průmyslu a dopravy předtím, než Energetický regulační úřad oznámil výši cen na příští rok. Zatímco letos je minimální výkupní cena jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobené z biomasy 2,52 koruny, napřesrok se bude pro čisté spalování pohybovat v rozmezí 2,29 až 2,93 koruny. Nejvyšší cena se bude týkat biomasy tzv. 1. kategorie, tedy cíleně pěstovaných energetických bylin a rychle rostoucích dřevin.

Zařazeno v Aktuality