Jaký tedy je onen kontext? Řekl bych, že je pod vlivem nových trendů, které budou zásadním způsobem určovat postavení evropských zemědělců. Vidím je takto:
• Slábne tradiční podpora evropských politiků svým farmářům
• Sílí tlak WTO na otevření evropského trhu
• Dřímá velký výrobní potenciál na východě
• Pokračuje tvrdě výrobní pojetí dotačně podpořené agrární soustavy USA
Proti tomu stojí nehomogenní a dvourychlostní agrární soustava EU. Řečeno jednou větou – těžké časy čekají Evropu.

Přejděme ale z evropských poměrů k českému zemědělství a povšimněme si, co přinese nové pojetí agrární politiky EU v novém programovacím období od roku 2007. Zásadním dokumentem, který ovlivní naši ekonomiku je Program rozvoje venkova z fondu EAFRD. Dovolte mně k němu výklad z pohledu Agrární komory. 

Jedná se o záležitost zásadního významu ze dvou aspektů:
1. jde o alokaci významných finančních zdrojů řešených novým způsobem
2. jde o alokaci zdrojů do společného prostoru – tím je venkov, jehož součástí je zemědělství.

Je tedy nutné se dobrat konsenzu mezi hlavními zájmovými skupinami, což jsou zemědělci a obce.
Očekávání obou těchto uskupení jsou často velmi protichůdná a hrozí v reálných českých poměrech přerůst v politickou licitaci.
AK se od počátku zúčastnila odborné diskuse, jejímž garantem byl VUZE, ve všech pracovních skupinách.
AK nejdříve provedla užší diskusi v rámci své ekonomické komise a vedení.
Poté jsme zorganizovali ve spolupráci s Mze ČR mezi 30.8. a 14.9.2005 pět seminářů (Č. Budějovice, Olomouc, Pardubice, Most, Čejkovice) a do konce roku uspořádá další dva.
Seminářů se zúčastnilo celkem 1.024 osob a výstupy vyplněné ankety jsou následující:

Největší váha je přikládána ose č. 1 – Zlepšení konkurenceschopnosti sektoru zemědělství a lesnictví. Respondenti ji přisoudili 45,27% v pořadí opatření:
1) modernizace hospodářství – 11,60% z osy
2) přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům – 9,79%
3) podpora na zakládání skupiny producentů – 9,13%
4) Odborné vzdělávání a informační akce – 8,57%

Osu č. 2 – Obhospodařování  půdy, ohodnotili respondenti podílem 26,73%. Pořadí preferencí jednotlivých opatření:
1) Platby za přírodní znevýhodnění v horských a jiných znevýhodněných oblastech – 17,66% z osy
2) AGROEVI – 17,32%
3) Zalesnění zemědělské půdy – 12,49%
4) Platby v rámci chráněných území NATURA 2000 – 11,98%

Osa č. 3 – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, byla ohodnocena podílem 28,00%, tedy mírně více než osa č. 2. Jednotlivá opatření osy jsou v následujícím pořadí:
1) Obnova a rozvoj vesnice – 14,95% z osy
2) Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova – 14,49%
3) Diverzifikace činností nezemědělské povahy pro členy zemědělských hospodářství – 13,90%
4) Vzdělávání a informace – 13,23%

K ose č. 4 – Leder máme názor, že se jedná o perspektivní záležitost v rámci decentralizace rozdělení finančních prostředků.

Několik poznámek k méně preferované ose 3:
• Bude se týkat hlavně mikropodniků, což chápeme v podstatě jako sociální dotace s menším dopadem na typické, tedy velké až středně velké, zemědělské závody. Chápeme, že v zemích EU 15 má zřejmě tato osa větší význam
• Kvalita života – investice do obcí … nezabývat se venkovem ve smyslu satelitů velkých měst, ne podporu vesnice jako noclehárny pro město nebo chalupaření – jde o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
• Zabývat se venkovem, vesnicí s tradiční strukturou výroby, společenského a kulturního života, to je zemědělství a údržba krajiny, lesnictví, služby, agroturistika, menší výrobní provozy
• Jako zásadní problém vidíme obce do 200 obyvatel – je třeba řešit z pozice plánu na rozvoj regionů MMR

Závěrečné teze:
I. Je třeba, abychom měli přístup do všech 4 os
II. Je třeba, abychom uspořádali seriozní diskuzi pod hlavičkou AK a Mze
III. Je třeba, abychom programy, které budou vytvořené v rámci jednotlivých os příliš nerozmělnili
IV. Je třeba, abychom zahájili dialog s druhým partnerem – s obcemi

ing. Jan Veleba
prezident AK ČR