KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Nejen levné dovozy likvidují vinaře

14/10/05

Článek APIC


To, že se v uplynulých dnech sešel krizový štáb Agrární komory ČR vyvolali především zemědělci jižní Moravy, kde je situace nejtíživější. „Cítím s tamními producenty, protože specielní komodity, jako je i vinná réva jsou letos obzvlášť prodělečné. Farmářská cena šla dolů a náklady rostou,“ řekl Jan Veleba, prezident AKČR.



„Domácí vinařství se pod tlakem rostoucích dovozů levného vína dostalo do krize, při níž vázne odbyt tuzemské produkce a výkupní ceny hroznů propadly prakticky na polovinu,“ uvedli na tiskové konferenci pořádané AKČR zástupci Svazu vinařů. Pěstitelům révy letos podle odhadů klesnou tržby o 400 až 500 milionů korun.


„Dovoz vína do ČR se meziročně zvýšil o 28 procent, převážně jde o levné stolní víno pro obchodní řetězce, které pak neberou naše víno. Důsledkem je nezájem o naše hrozny nebo jejich minimální cena,“ uvedl předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo. Krize je podle něj v posledních letech v podstatě v celé EU, protože Evropě, někdejšímu hlavnímu producentovi vína na světě, roste silná konkurence například v Jižní Americe, Austrálii či Jižní Africe.


„Odběratelé letos před kampaní vyhlásili ceny pět až šest korun za kilogram hroznů tam, kde loni platili 11 korun, uvedl předseda ZD Sedlec Jan Hajda, který je zároveň i předsedou OAK Břeclav.Tržby pěstitelů podle něj nepokrývají náklady a v řadě případů ani není komu prodat. Do poloviny září se dovezlo 1,2 milionu hektolitrů vína. „Pokud bude takový vývoj pokračovat, doveze se do konce roku celá domácí spotřeba 1,7 milionu hektolitrů,“ uvedl.


Vinaři vidí hlavní problém v tom, že mají nižší podpory než jejich okolní konkurenti, třeba v Rakousku. Například při tzv. integrované produkci, šetrnější k životnímu prostředí, dostane
domácí vinař dotaci 4700 korun na hektar, v Rakousku je to 30.000 korun. „Jestliže tamní vinaři dostanou třetinu ceny hroznů v dotacích, přebytky se jim prodávají daleko snáze, uvedl Sedlo. Dorovnání podpor by podle něj stálo asi 300 milionů korun ročně, které by zčásti hradila EU.
    Vinaři žádají rovněž účinnější kontrolu značení dovezeného
vína. Žehrají ale především na to, že v roce 1998 vláda velmi vinaře pobízela k zakládání vinic a vyčlenila k tomtuo účelu i dost velké dotace. Dnes je podle nich hodila přes palubu. Žádoucí by podle nich byla v delším horizontu změna společné organizace trhu s vínem v EU.


Podle Sedla dojde k omezování domácí produkce, například prostřednictvím evropského programu klučení vinic a vzdání se vinohradnictví, který hradí EU.


Zařazeno v Aktuality