KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Čeští zemědělci mají problémy

11/10/05

Článek APIC


Čeští zemědělci si budou muset na výplaty přímých plateb z pokladny Evropské unie počkat až do řádného termínu na začátku prosince. Česká republika v Bruselu neuspěla s žádostí o posunutí termínu na konec října. Peníze v hotovosti ale teď v době nutných podzimních prací tím pádem řada zemědělců nemá.



Navíc jim stále rostou náklady, především kvůli cenám pohonných hmot. Agrární komora mluví o kritickém stavu a žádá vládu o řešení.


Pane Velebo, premiér Jiří Paroubek v úterý České televizi řekl, že, cituji: „ty problémy přeexponováváte.“ Jinými slovy, není to tak zlé, jak tvrdíte, alespoň podle premiéra.


Prezident AK: já samozřejmě musím dál jaksi zastávat svůj názor, ne, že musím, ale protože to dospělo do …, ty cash flow, ty finanční problémy do stádia, že my zastáváme takovéto stanovisko. Samozřejmě zemědělci se radikalizují, zemědělci by chtěli do ulic a tak dál, a tak dál. Já bych byl velmi rád, kdyby pan premiér změnil názor, já bych byl velmi rád, kdyby pan premiér nás přijal a kdyby nás nechal přednést naše stanovisko. Domnívám se, že se to stane a myslím si, že až se tak stane, takže on ten názor změní. Já ty problémy nepřeexponovávám, ke mně se tak vyjádřil. Ale já zkrátka a dobře reaguju na situaci, která je a jak ji cítí zemědělci.


Pane ministře, dá se zemědělcům teď nějak pomoci? Platby z Bruselu jsou uzavřenou záležitostí a zemědělci mají jedinou možnost, vzít si úvěry od bank?


Ministr zemědělství: Tak samozřejmě jsem si vědom, že s poklesem farmářských cen a podle statistiky, která, v současné době je známá statistika od 1. 1. letošního roku do 31. 8. a když porovnáme roky 2004 za toto období a letošní rok, tak fakt je, že výpadek farmářských cen nebo propad farmářských cen je zhruba o čtrnáct procent proti loňskému roku. Takže ten stav zemědělství je vážný, já jsem si toho plně vědom. A pan prezident Agrární komory mě několikrát na toto upozornil. To byl i důvod naší žádosti do Bruselu o umožnění předčasných plateb. Bohužel v této chvíli na základě principu společné zemědělské politiky nejsme schopní nabídnout nic jiného, než za resort ministerstva zemědělství nebo já osobně jsem zahájil jednání s bankovními domy, aby se ochota půjčovat provozní prostředky od rozhodujících bank, jsou čtyři bankovní domy, které půjčujou největší objemy prostředků do zemědělství, takže s těma proběhne v nejkratší době jednání tak, aby byl překlenut dočasný nedostatek finančních zdrojů provozních.


Prezident AK: Je samozřejmě potřeba pak vědět, jestli ty bankovní domy na to půjdou a jak to bude rychlé, takže, pokud by třeba ty bankovní domy na to nereagovaly, tam bude otázka záruk těch úvěrů, že jo, tak pak je třeba urychleně …, by bylo třeba urychleně, nechci předjímat situaci, ale by třeba bylo urychleně hledat prostě jiné řešení. Chtěl bych to, co to tady říkal pan ministr, podepřít čísly. Odhadujeme Agrární komora a třeba největší členská organizace, což je Zemědělský svaz, že v letošním roce utržíme z komodit rostlinné výroby o plných sedm miliard méně tak, jak jde úroda, od řepky počínaje, přes obilí, ovoce, zeleninu, brambory, teď poslední hit je víno, tak v letošním roce bez rozdílu komodit ceny hluboce, hluboce klesají. Třeba farmáři na Vysočině prodávají konzumní brambory i za korunu padesát a na to nikdo nemusí být ekonom, aby věděl, že tato cena je prostě propadová. Takže my budeme tržit letos za komodity rostlinné výroby o sedm miliard méně a za komodity živočišné výroby to odhadujeme o dvě miliardy méně. Čili ten stav je velmi vážný. A je potřeba zkrátka toto řešení rychle najít.


Ministr zemědělství: Tak já to, co …, o čem hovoří pan prezident, jsem si vědom. V podstatě propad cen u farmářů je způsoben v České republice pravděpodobně, nebo věcně tím, že my jsme rok a půl členy Evropské unie, otevřel se trh. Český zemědělec a potravinář smí operovat se svým zbožím nejenom na území našeho státu, ale i mimo území tohoto státu, což je pozitivum. V podstatě jsme schopní nabízet konkurenceschopnou nabídku potravinářských produktů i mimo území našeho státu. Nicméně fakt je ten, že každá mince má dvě strany, a druhou stranou mince je to, že na území našeho státu se dováží zboží, které ze staré patnáctky, tím myslím země, které byly členy EU před naším vstupem, zboží, které je výrazně více podporováno, což je fyzický rozdíl šedesátiprocentní přímé platby do českého zemědělství a stoprocentní platby v zemích EU patnáct. Tady ten stav prostě je takový, jaký je, takže díky tomu dochází u zemědělců a zpracovatelů k poklesu farmářských cen.


Zemědělci chtějí také jednat o penězích právě ze státního rozpočtu na příští rok, jde jim hlavně právě o to dorovnání přímých plateb z Bruselu, o kterém jste mluvil. Pane Velebo, jaký je váš konkrétní požadavek na českou vládu v tomto směru?


Prezident AK: Náš konkrétní požadavek na českou vládu je, aby zemědělská kapitola státního rozpočtu dostala tolik peněz, aby se mohly z něho …, aby se mohla rozepsat tak, aby jednotlivé položky prostě byly, byly vykryty. Nám se zdá, že tam chybí zatím přes dvě miliardy korun, je náš kvalifikovaný odhad, ale absolutně hlavní požadavek my klademe na to, abychom dostali takové přímé platby, které dostat můžeme, což znamená pro příští rok šedesát pět procent. Třicet pět procent nám dá Brusel, je to …, bude to o pět procent více než to bylo letos, a z národního rozpočtu můžeme podle kodaňské přístupové smlouvy nebo dohody dostat třicet procent. A já si velmi dobře pamatuju, než se podepisovalo, než byla Kodaň, než jsme vstupovali do Evropské unie, že tehdejší předseda vlády, což byl Špidla, a tehdejší ministr zemědělství, což byl Palas, že oba dva shodně tvrdili a slibovali, že nepodepíší žádný dokument, který by nám bral nebo neumožnil konkurenceschopnost. A jak tady řekl pan ministr nebo jak z jeho vyjádření lze vyvodit, o té konkurenceschopnosti především rozhodují přímé platby, protože zatím je to podstatná část dotací, takže my chceme prostě to, co nám mohl …, co můžeme z národního rozpočtu dostat, to znamená, těch třicet procent do financování přímých plateb. To je pro nás absolutní, absolutní priorita. A pokud prostě to tak nebude, tak musím říct, že bychom proti tomu museli něco udělat. Takže my nemůžeme přeci přihlížet k tomu, jak za prvních sedm měsíců, řeknu-li číslo ČSÚ, nám klesne výroba červeného masa, což je hovězí a vepřové dohromady, o devatenáct procent, jak se sem valí čím dál tím víc vejce a další jaksi produkty, jak zpracovatelský průmysl za sedm měsíců indexy dovozu masa jsou dvě stě, to znamená, dvakrát se to zdvíhá. To jsou všechno signály toho, že jsme málo konkurenceschopný. A málo konkurenceschopný jsme ne proto, že bychom neuměli vyrábět. Jak může někdo vyrábět levněji, když má třeba padesátihektarové farmy a tady jsou X set a X tisíchektarové, ale proto, že zkrátka a dobře ti zemědělci v EU patnáct třeba v letošním roce dostanou asi o čtyřicet dva procent přímých plateb víc. Čili oni můžou vyrábět levněji.


Pane ministře, rozpočet pro příští rok je vládou rámcově schválen. Počítá právě s těmi třiceti procenty přímých plateb pro naše zemědělce, tak, jak ostatně, jak tady zmiňoval pan Veleba, vláda premiéra Špidly a ministr Palas slibovali při přístupových jednáních a při referendu o vstupu do Evropské unie?


Ministr zemědělství: Takže já musím sdělit, že rozpočet ještě není uzavřen v tuto chvíli, jsme zhruba v poločase jednání, protože rozpočet na nejbližší poslanecké schůzi půjde do prvního čtení. Nicméně stav …


Já jsem říkala vládou schválený.


Ministr zemědělství: Ano, ano. Nicméně stav je takový, že na základě rámce, který má teď kapitola zemědělská a zdrojů z Podpůrného garančního rolnického, lesnického fondu musím přiznat to, že scházejí přesně, a pan prezident Agrární komory teda má informace správné, dvě miliardy na dofinancování přímých plateb. Já v této chvíli samozřejmě nemůžu, nemůžu předjímat budoucí rozhodnutí, nicméně jednání probíhaj a co se mě týče, tak určitě budu mít maximální snahu, aby byly zajištěny a, prosím vás, já v této chvíli si netroufnu a nedovolím, nebylo by to ode mě, řekněme, fér vůči ostatním členům vlády, abych hovořil o šedesáti procentech, pardon, šedesáti pěti procentech přímých plateb pro rok 2006, protože jaksi úroveň české ekonomiky je nějaká. Já osobně se domnívám, že jakákoliv úroveň nad šedesát procent bude dobrá. Samozřejmě, čím více se to bude blížit pětašedesáti, tím lépe pro české zemědělství a potravinářství.


Pane Velebo, pokud to nebude těch třicet procent ze státního rozpočtu, jak budou tedy zemědělci reagovat?


Prezident AK: Tak já se bojím, že nebudeme v klidu.


Další téma otázka otevření jednání o vstupních podmínkách s Bruselem, to je další věc, kterou zemědělci žádají po vládě, v jakém směru, pane Velebo?


Prezident AK: Já jsem tady toto poprvé vyslovil veřejně na otevírání agrosalonu Země živitelka. Myslím si, že mnoho lidí se tomu usmívalo a druhý krok byl, že jsme následně na to měli zasedání Agrárních komor visegrádské čtyřky. Tam jsem to vyslovil opět. Agrární komory visegrádské čtyřky se k tomu přihlásily. A teď mám takovou zprávu, která prostě potvrzuje, že ty naše názory jsou oprávněné, že mají nějakou hlavu a patu. Já, víte, já nemám rád slova, jako že je něco na věčné časy, že nic nejde, že když se něco podepíše, že do smrti to nemůžeme změnit a tak dále, protože se mění podmínky. A ten vývoj cen ukazuje, že prostě to v pořádku není v letošním roce, /nesrozumitelné/ vývoj ceny, ale v letošním roce jsme první rok v Evropské unii, čili něco tady v pořádku není. Takže mám sdělení od prezidenta COPY, což je střešní organizace nevládních agrárních organizací Evropské unie, pana Schwarzbocka, že Rakušané se chystají otevřít jednání s Bruselem do konce tohoto roku a konkrétně se chystají mluvit o mléčné kvótě, která jim zřejmě nevyhovuje. Takže to mně potvrzuje, že by se měl tento pokus udělat, že by to nemělo být nějaké populistické heslo. Já nemám před žádnýma volbama, čili já nepotřebuji si kupovat zemědělce, takže podle mého názoru bysme tady toto měli udělat.


Pane ministře, je reálné otevřít jednání s Bruselem?


Ministr zemědělství: Já samozřejmě toto slyším teď poprvé, téma Rakousko a otevření nebo otevření jednání o, řekněme, principiálních záležitostech členských zemí. Musím sdělit panu prezidentovi i posluchačům, že Česká republika a nejenom Česká republika, žádný člen z EU pětadvacet si nebude moct dovolit a nemůže zpochybnit podpis dohody o přistoupení, to je prostě smluvní vztah dvou stran. Takže tudy cesta zcela jistě nepovede, protože to je závazek, který přijal český stát dobrovolně a věcně nebo zástupci českého státu v to dané období, tím myslím ten rok a půl zpět. Ale možnost je, a to je úplně jiná věc, revize společné zemědělské politiky a hledání většiny členských států v některých názorech, věcech či oblastech, které by stály za to změnit, které České republice vadí, možná v této chvíli i tomu Rakousku, případně jiným zemím, a snažit se dospět k dohodě tak, aby většina členů EU odsouhlasila možnou změnu, ale fakt je, že jsou věci, což jsou třeba přímé platby, některé kvóty, které by revizi zasloužily. Ale budeme muset najít legitimní cestu v mezích, které nám dovolí evropské směrnice a příslušné vyhlášky. A taky to není jenom o tom, co vadí České republice, my budeme muset získat nadpadesátiprocentní většinu mezi členskými státy.


Vraťme se ale k těm kvótám. Pane Velebo, které ty kvóty by se měly, řekněme, zrevidovat podle vás?


Prezident AK: Stoprocentně mléko a tak, aby se uvolnil trošku ventil a prostor, aby nemusel s rostoucí užitkovostí krav, dojivosti krav prostě ten stav jít stále dolů, i když teď se to už jako poprvé zastavilo po asi deseti letech, ale ten stav dobytka na ty hektary, který máme, na ty pastviny, který máme, tak je zoufale nízký a je v podstatě poloviční, než je průměr EU patnáct. Takže já si myslím, že tento hlas bude sílit a na nás agrárnících je, abychom zkrátka ty naše věci, ty agrární věci, abychom toho využili, abychom se dohodli, abychom to trošku prostě ty podmínky, které máme, abysme …, aby byly trošku vyhovující, aby už konečně proboha se zastavil propad českého zemědělství. Do vstupu do Evropské unie jsme snížili produkci zemědělskou o více než třicet procent. A mně na tom vadí to, že se to …, že to jakoby nestačilo a v některých komoditách ten objem se dál snižuje. Proto prostě já mluvím tak, jak mluvím, a proto chceme těch třicet procent dofinancování, aby aspoň to, co můžeme, i když se třicet procent dostaneme, těch přímých plateb, tak tam pořád ještě bude čtyřicet procent toho, toho rozdílu.

Zařazeno v Aktuality