KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Co znamená pojem Cross-compliance

06/09/05

Nástroj pro zavedení minimálních standardů v oblastech ochrany veřejného zdraví (bezpečnost potravin), zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a v oblasti životního prostředí (ochrana půdy, vod, biodiverzity apod.)

Co znamená pojem Cross-compliance


V souvislosti s členstvím ČR v EU a existující Společnou zemědělskou politikou (SZP) se setkáváme s celou řadou nových pojmů, jejichž obsah není nejširší odborné veřejnosti znám. Jedním z těchto relativně nových pojmů je termín Cross-compliance (dále jen CC), který se do češtiny nejčastěji překládá jako „křížový soulad“. Obecně se jedná o politický nástroj pro zavedení minimálních standardů v oblastech ochrany veřejného zdraví (bezpečnost potravin), zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a v oblasti životního prostředí (ochrana půdy, vod, biodiverzity apod). Tímto nástrojem je plněn závazek Evropské komise (EK), směřující k začleňování ekologických principů do SZP. Zemědělec, který bude chtít čerpat přímé platby ze společných zdrojů EU bude muset CC dodržovat.


CC se opírá o tři základní zdroje:


§         přílohu III definující zákonné požadavky na hospodaření, což je legislativa vyplývající ze zavádění 18 nařízení a směrnic EK, které zahrnují otázky životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat, jejich identifikaci a evidenci, zdraví rostlin, oznamování chorob a pohody zvířat,


§         přílohu IV obsahující zásady správné zemědělské praxe, s cílem udržení půdy v dobrém produkčním a ekologickém stavu a zabránit degradaci půdy, udržet dostatečný obsah organických látek v půdě, zachovat vhodnou půdní strukturu a zajistit minimální úroveň údržby ploch,


§         ochranu trvalých travních porostů.


Nařízení Rady č. 1782/2003 a s ním spojené prováděcí nařízení č. 796/2004 definuje také krácení plateb nebo vyloučení příjemce ze systému podpor v případě neplnění zákonných požadavků nebo zásad správné zemědělské praxe. V případě nedbalosti se jedná o 5 % krácení a v případě opakovaného neplnění o 15 % krácení schválených plateb. V případě úmyslného neplnění není procento krácení v zásadě nižší než 20 % a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho či několika režimů podpor a může se uplatnit za jeden či více kalendářních roků.


Cross-compliance obsahoval v původním návrhu EK z ledna 2003 celkem 38 standardů, které by měl zemědělec respektovat, aby mohl získat nárok na jednotnou platbu. Do konečné verze reformy však bylo zařazeno „pouze“ 18 předpisů (viz. následující seznam).


Oblast životního prostředí:


§         Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.


§         Směrnice Rady 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami.


§         Směrnice Rady 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství.


§         Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.


§         Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.


Oblast veřejného zdraví a zdraví zvířat, identifikace a evidence zvířat:


§         Směrnice Rady 92/102/EHS o identifikaci a evidování zvířat.


§         Nařízení Komise (ES) 2629/97, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 820/97 pokud jde o ušní značky, evidenci hospodářství a pasy v rámci systému identifikace a evidence skotu.


§         Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1760/2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) 820/97.


Oblast veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin:


§         Směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.


§         Směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a betasympatomimetik v chovech zvířat (rezidua těchto látek v mase a jiných potravinách živočišného původu mohou být nebezpečné pro spotřebitele a nepříznivě ovlivňovat kvalitu potravin živočišného původu) a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS.


§         Nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky právních předpisů o potravinách, o vytvoření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a stanovení postupů, pokud jde o nezávadnost potravin.


§         Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci (vymícení) některých přenosných spongiformních encefalopatií (např. BSE).


Oznamovací povinnost u chorob


§         Směrnice Rady 85/511/EHS, kterou se zavádějí opatření Společenství pro utlumení slintavky a kulhavky.


§         Směrnice Rady 92/119/EHS, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (nebezpečná virová choroba).


§         Směrnice rady 2000/75/ES o zvláštních ustanoveních týkajících se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (nebezpečná virová choroba).


§         Zabezpečení pohody zvířat


§         Směrnice Rady 91/629/EHS, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu telat.


§         Směrnice Rady 91/630/EHS, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu prasat.


§         Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.


Jak již bylo řečeno součástí CC je požadavek na dodržování zásad správné zemědělské praxe. V českých podmínkách jsou podle Nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006 rozhodující následující skutečnosti:


§         nerušení krajinných prvků, zejména mezí, teras, větrolamů, zatravněných údolnic, polních cest využívajících přirozené svažitosti a respektujících vrstevnice, popř. doprovázených příkopy, jakož i vodních toků a útvarů povrchových vod,


§         vyloučení pěstování širokořádkových plodin kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích, popř. dílech půdních bloků, s průměrnou svažitostí převyšující 12 stupňů,


§         zapravování statkových hnojiv v tekuté formě do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci na půdních blocích, popř. dílech půdních bloků, bez porostu, jejichž průměrná svažitost převyšuje 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis (Zákon č. 254/2001 Sb., a Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.),


§         vyloučení změny kultury travní porost na kulturu orná půda na obhospodařovaných půdních blocích, popř. na dílech půdních bloků,


§         nepálení rostlinných zbytků na půdních blocích, popř. na dílech půdních bloků, po sklizni obilovin, olejnin, popř. luskovin, které byly pěstovány na těchto půdních blocích, popř. těchto dílech půdních bloků.


Nařízení Rady č. 1782/2003 ukládá povinnost členským státům zřídit zemědělský poradenský systém a to od 1. ledna 2007 ve formě tzv. komplexního poradenského systému napomáhajícího zemědělcům naplňovat shora uvedené zákonné požadavky. Účast zemědělců v tomto systému bude zprvu dobrovolná. Na základě zprávy o fungování tohoto systému se Rada ES v roce 2010 rozhodne, zda zapojení zemědělců do tohoto systému bude povinné.


Úkolem každého členského státu je:


§         vybudovat s platností od 1. ledna 2007 komplexní systém poradenství,


§         zajistit poradenské služby minimálně pro oblast specifikovaných zákonných požadavků souvisejících se způsobem hospodaření a respektování vhodných agroenvironmentálních podmínek,


§         provozovat zemědělský poradenský systém jedním nebo několika ustanovenými orgány, resp. soukromými subjekty,


§         při dobrovolném zapojení zemědělců do systému upřednostnit ty zemědělce, kterým je vyplaceno více než 15 000 Euro přímých plateb ročně,


§         zajistit ochranu individuálních dat získaných při poradenské činnosti.


Navrhovaná struktura pro realizaci poradenských programů podle koncepce MZe pro zemědělské poradenství na roky 2004 – 2010:


§         jednotné řízení (MZe),


§         garance státu za výběr dodavatelů a kontrolu dodržování standardu a rozsahu služeb (Ústav zemědělských a potravinářských informací – ÚZPI),


§         účast zástupců agrárních nevládních organizací na tvorbě a stanovení poradenských cílů, postupů, kritérií výběru a hodnocení atd.,


§         celoplošnou dostupnost informací o programech (hlavní tok informací zajišťován prostřednictvím Zemědělských agentur a Pozemkových úřadů),


§         odborné zázemí pro zpracování metodiky a standardů poradenské práce (Koordinační centrum pro poradenství při ÚZPI),


§         zpětnou vazbu (MZe).


Realizace navrhovaného principu Cross-compliance je vázána na klíčové prvky reformy SZP z roku 2003.


Deset členských států se rozhodlo začít s aplikací 1. ledna 2005, jmenovitě Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Švédsko a Velká Británie. Pět dalších členských zemí se rozhodlo aplikovat nové principy SZP v roce 2006, jmenovitě Francie, Nizozemí, Španělsko, Finsko a Řecko. V roce 2007 se počítá s aplikací reformované SZP na Maltě a ve Slovinsku. Zbývající nové členské státy včetně České republiky počítají s aplikací jednotného platebního schématu a Cross-compliance nejpozději do roku 2009.


Klíčové prvky reformované SZP z roku 2003:


§         Jednotná platba na farmu (single payment area), nezávisle na rozsahu produkce. V praxi to znamená, že zemědělec dostane jednu platbu namísto několika plateb. Od tohoto kroku se očekává, že zemědělec tím získá „větší prostor“ pro vlastní manažerské rozhodnutí při respektování výše zmiňovaných standardů Cross-compliance a bude tím moci pružněji reagovat na poptávku trhu.


§          Platba bude vyplacena pokud bude zemědělec dodržovat zásady Cross-compliance.


§         Zavedení poradenského systému s cílem napomoci zemědělským výrobcům při aplikaci Cross-compliance.


Zapojení zemědělce do systému přímých plateb v rámci SZP je dobrovolné. Je proto možné teoreticky uvažovat o případu, kdy se zemědělec těchto plateb vzdá, vystoupí ze systému a zbaví se tím povinnosti plnit standardy CC. Z toho vyplývá, že zajistit soulad s CC bude motivačním faktorem pouze pro ty farmy, u kterých jsou přímé platby vyšší než případné náklady související se zavádění nových předpisů.


Autor:  Ing. Martin Plášil


Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky