Informační centrum pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje
kr-ustecky.cz
www.kr-ustecky.czwww.mze.cz

Navigace
Aktuality
Společná zemědělská politika po roce 2020
Informační podpory poradenského systému MZe
Národní a evropské podpory
Jednotná žádost
Informační podpory transferu poznatků vědy a výzkumu do praxe
Odborné a výukové materiály
Semináře a workshopy
Konzultační dny
Podpora středoškolského a odborného vzdělávání
Informační podpory produktů resortní povahy
Rozvoj zemědělství a venkovského prostoru
Ochrana spotřebitelů (bezpečnost potravin)
Informace o zemědělské prvovýrobě
Zemědělství
Včelařství
Soutěže potravinářů Ústeckého kraje
Agrární komora ČR
Legislativa
Lesnictví
Veterinární správa
Životní prostředí
Životní prostředí
Zpravodaje
OAK Most
Informace o nás
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Přehled e-mailem
  E-mail:

Anketa
O této webové stránce jsem se dozvěděl/a
Počet hlasů : 118462

Web informace
Dnes : so - 21.9.2019
Svátek má : Matouš
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


CO2 a metan? Co takhle půda, lesy, voda?
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 145441 ; Vydáno : 12.8. 2019 ; Jiný autor : viz. zdroj
Zdroj: AK ČR
09. 08. 2019

Když jsem si promazával emailovou schránku od nenávistných vzkazů milovníků přírody, kterým evidentně nezbývá dostatek lásky a ohledu k lidem a to nejen k těm, kterých se přemnožení hraboše polního bezprostředně týká nebo týkat bude (nemluvě o tom, že přemnožení jednoho druhu má vždy v přírodě negativní dopad na další druhy), ale hlavně k těm, kteří s nimi nesouhlasí, narazil jsem na zprávu Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN, která zemědělství také zrovna nešetří.

Zpráva mimo jiné tvrdí, že zemědělství a lesnictví je odpovědné až za 23 % emisí skleníkových plynů ve světě a že kvůli živočišné výrobě dochází k odlesňování a desertifikaci půd. Podle zprávy navíc až 80 % půd ve světě slouží k výživě hospodářských zvířat a nikoli člověka, což autoři dokumentu považují za problém nejenom vzhledem k větší potřebě půd (čistě rostlinná strava by podle autorů zprávy potřebovala k výživě lidské populace menší množství půdy), ale také s ohledem na spotřebu vody a zatěžující produkci metanu. Doporučení IPCC? Omezit živočišnou výrobu.

Nejspíš si opět získám spoustu obdivovatelů, kteří mě možná nebudou tentokrát chtít „humánně“ otrávit, ale možná podojit nebo rovnou porazit na jatkách. Na tomto místě však musím říci, že jediné v čem má zpráva stoprocentní pravdu je, že zemědělská půda a lesy budou v boji proti klimatické změně zásadní. Pro půdu nicméně zůstávají zásadní statková hnojiva a tedy i živočišná výroba. Půda bez organické hmoty ze statkových hnojiv nejenom, že ztrácí život (edafon, drobní bezobratlí a jejich predátoři), ale také schopnost zadržovat vodu, což rozhodujícím způsobem ovlivňuje nejen lokální klima, ale ve výsledku (zemědělská půda jen v ČR pokrývá přes 54 % území, přičemž lesy pokrývají přes 30 %) také klima globální. K nárůstů průměrných teplot a k větším klimatickým extrémům dochází po celé planetě, nicméně Česká republika má jedno specifikum, které situaci ještě zhoršuje. Ne nejsou to velké lány ani řepka (půdní pokryv ozimů je naopak z hlediska boje proti změnám klimatu zásadní), ale jsou to umírající lesy.

Proč lesy umírají? Vraťme se na začátek devadesátých let, kdy se začaly objevovat první správy o kůrovcové kalamitě a kdy řada lesních hospodářů navrhovala okamžité řešení v podobě vykácení nemocných lesních porostů. Reakce? Hysterie ochránců přírody a mediální kampaň, která z lesáků s řetězovými pilami udělala málem krvelačné vrahy a z aktivistů připoutaných ke stromům zase hrdiny. Výsledek? Za pětadvacet let se kůrovec rozšířil takřka po celém území a dnešní kalamitní situace znamená faktickou devastaci lesů.

Problém ale není jen v lesích, holá krajina, ať už bez pokryvu lesy nebo polními plodinami znamená hnědou polopoušť, na kterou neprší, a která dále vysychá. Podívejme se do dnešního Řecka, antická literatura nejstaršího věku ho popisuje jako krásnou zelenou krajinu. Řekové však svoji domovinu odlesnili, aby mohli stavět lodě a vyrábět zbraně (metalurgie vyžaduje poměrně velké množství dřevěného uhlí). Dnešní Řecko tak na mnoha místech vypadá spíše jako nehostinná cizí planeta než rajská zahrada. Podobného vývoje se můžeme dočkat i zde. Co musíme dělat, abychom tomu zamezili? Obnovit lesy a starat se o půdu (včetně živočišné výroby) a pamatovat, že nejlépe se o lesy a půdu dokáží starat odborníci, kterým je třeba dát klid na práci a nikoli z nich v médiích a na sociálních sítích dělat vrahy a gaunery. Nebo se tu budeme všichni jen opalovat na naší polopoušti sežrané kůrovcem a hrabošem a jídlo si dovezeme ze zemí, které se k půdě, lesům a zvířatům chovají daleko hůře než my? Co oči nevidí, to srdce nebolí a hlavní je přece být dnes za hrdinu a až přijde „účet“ (v poslední době třeba podobě zdražování potravin) všechno hodit na místní zemědělce. Jak dlouho si to nechají líbit?


Jan Doležal, Agrární komora


Aplikace
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc září 2019 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Dnešní články
Voda v krajině – opatření ke zvýšení vododržnosti krajiny
Ministr Toman na konferenci Voda v krajině: Musíme lépe hospodařit s vodou a využívat moderní přístupy k jejímu zajištění v krajině
Nová povolení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků 2019
Stanovisko MŽP ve věci použití plošné povrchové aplikace rodenticidů ke tlumení přemnožených populací hrabošů polních
CO2 a metan? Co takhle půda, lesy, voda?
www.zpravy.aktualne.cz">Hraboš není žádná myška, diví se kritice farmáři. Brzy zamíří do měst, varuje komora
Ministr zemědělství Miroslav Toman pozastavil povolení na plošné rozmístění přípravku na hubení hraboše polního
Zprávy z Ministerstva zemědělství - léto 2019
Ministerstvo zemědělství pomůže s budováním dalších rybníků, vodovodů a také opatření proti povodním. Získalo na ně půlmiliardy korun navíc
Ministr Toman: Daří se nám výrazně snižovat používání pesticidů v zemědělství, meziročně celkově o 9 procent, u glyfosátu o 25 procent 

Nejčtenější články
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo plán na alokaci povolenek
Rozsah veřejně dostupných informací o znečištění se od roku 2009 dále rozšíří
Podpora pro ekologičtější vytápění
Údaje do integrovaného registru znečišťování je nutné nahlásit do poloviny února
Stručný přehled problematiky klimatických změn
Operační program Životní prostředí zahajuje
Vliv klimatických změn na půdu
Dotace na tzv. ozelenění neboli greening, na opatření Ekologického zemědělství a Dobré životní podmínky zvířat
Žádost o vydání osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin
Informace MŽP k situaci v programu Zelená úsporám

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 9 Zobrazit následující
Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
ÚZEI

ÚZEI
MZe ČR

MZe ČR
Kraj Ústecký

Kraj Ústecký
APIC AK

APIC AK
STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA
Konopářský svaz

Konopářský svaz
ÚHUL

ÚHUL
Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad

Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad